Článek
„Pro mě je důležitější než to, jestli budu, nebo nebudu zvolen, že jsme nevyměnili post místopředsedy Sněmovny za ústupky typu, že budeme poslušnější a budeme rychleji schvalovat zákony,“ řekl Havlíček Novinkám chvíli před svým zvolením.
„Koalice chtěla, abychom byli vstřícnější, a to jsme nechtěli,“ doplnil místopředseda ANO.
Nálada v koalici ale byla podle informací Novinek už předem taková, že Havlíčkovi hlasy tentokrát dá.
Ke zvolení bylo nutných aspoň 90 poslaneckých hlasů. Havlíček jich dostal 106, Okamura 22. Komise vydala 179 hlasovacích lístků, 6 poslanců svůj hlas neodevzdalo.
Opozice prosadila své. O stavebním zákoně bude Sněmovna jednat asi až v březnu
Havlíček měl zvolení přitom de facto jisté v lednu. Nynější vládní koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a Pirátů se STAN ale pobouřil postup poslanců ANO jak při zdlouhavém hlasování o důvěře vládě, tak při projednávání ročního odkladu účinnosti kontroverzního stavebního zákona. Opozice díky momentální převaze poslanců v sále prosadila přerušení debaty o koaliční novele do 1. března.
Nahlásil bombu ve Sněmovně, žádnou nenašli a zatkli ho
Nynější volba šestého místopředsedy Sněmovny byla již čtvrtou. V minulém roce se o pozici střetli bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) a Okamura, bez úspěchu.
Havlíček tehdy nemohl do předsednictva kandidovat kvůli neslučitelnosti funkcí, protože byl stále členem vlády.
Úvahy některých vládních poslanců dokonce směřovaly k tomu, že pozice šestého místopředsedy Sněmovny by mohla být zrušena.
Pekarová: V4 tu není jen pro jednu zemi
Poslanci loni v listopadu na ustavující schůzi po říjnových sněmovních volbách zvolili za předsedkyni Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) a vybrali i pět ze šesti místopředsedů. Stali se jimi Věra Kovářová (STAN), Jan Bartošek (KDU-ČSL), Jan Skopeček (ODS), Olga Richterová (Piráti) a Jana Mračková Vildumetzová (ANO).