Článek
Daň z mimořádných zisků se má vztahovat na energetické a petrochemické společnosti a banky, čímž by vláda pokryla výdaje na zastropování vysokých cen energií. Platit by měla od roku 2023.
Ministerstvo financí ve svém návrhu chce, aby daň činila 60 procent mimořádných zisků firem, a to po období tří let.
Pozměňovací návrh k tomu mimo jiné připravili poslanci vládní TOP 09. Předseda klubu Jan Jakob s poslancem Milošem Novým navrhují, aby sazba daně v prvním roce činila 60 procent, ale v dalších dvou letech by měla klesnout na 40 procent. Původní návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) počítá se stabilní sazbou daně 60 procent.
Kritika chaotické komunikace
Návrh provázel střet na vládní úrovni. Piráti totiž původně navrhli, aby daň platila retrospektivně, tedy již od roku 2022. Nakonec se ale rozhodli ustoupit, a svůj návrh tak stáhli.
Piráti ustoupili. Na mimořádné dani za letošek už netrvají
Neschopnost shodnout se a komunikační chaos, který ovlivnil minulý týden negativně burzu, v úterý před začátkem jednání Sněmovny kritizovala opoziční hnutí ANO i SPD.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a exministryně financí Alena Schillerová se pokusila zařadit na jednání bod týkající se vládní komunikace ohledně windfall tax. Dle očekávání byl návrh zamítnut, přesto Schillerová následně alespoň požádala, aby někdo z vládního tábora vysvětlil, co ta komunikace „má znamenat“.
Veřejnost se o sporech uvnitř koalice dozvěděla minulý týden. Tehdy po úterním jednání lídrů oznámili pirátská místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová, ministr práce a sociálních věcí a šéf KDU-ČSL Marian Jurečka a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob, že je dohoda na tom, aby daň z mimořádných zisků platila už letos.
Debata v přímém přenosu nebyla dobře, kaje se Fiala po výkyvech na pražské burze
Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) však následně ve středu po jednání vlády oznámil, že kabinet se kloní k termínu od začátku příštího roku.
Jak je toto téma důležité a jaký mají vyjádření vládních politiků faktický dopad, se ukázalo minulou středu. V návaznosti na vyjádření vládních politiků se totiž otřásla pražská burza. Výrazně propadly akcie státní firmy ČEZ a tří bank spadajících do skupiny Erste.