Koalice protlačila Sněmovnou zvýšení koncesionářských poplatků

Projednávání vládní novely zákona o České televizi a Českém rozhlase trvalo ve Sněmovně kvůli obsáhlým obstrukcím opozice měsíce. Úvodní kolo začalo vloni 11. července a zabralo dva jednací dny, podobné to bylo v případě druhého čtení.

V polovině února, po pěti dnech obstrukcí, pak vládní tábor prosadil pevné hlasování na tuto středu v poledne. Pro hlasovalo 99 poslanců z celkem 189 přítomných, jde o zástupce koalice, pirátku Kláru Kocmanovou a nezařazeného Iva Vondráka (dříve ANO). Proti pak 89 poslanců ANO a SPD. Vystoupit s projevem chtěly ještě zhruba tři desítky zákonodárců, ale do hlasování to nestihly. Debata trvala celkem osm hodin.

„Podařilo se to, abychom v duchu svobody demokracie podporovali dál nezávislost médií veřejné služby. Snem opozice je mít na média co největší vliv a prostřednictvím financování se ten vliv získává nejjednodušeji a nejefektivněji,“ řekl po hlasování předseda poslanců vládní TOP 09 Jan Jakob.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) dodal, že média veřejné služby jsou potřeba a podpora by měla být průřezová. Současně odmítl slova šéfky poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové, že jsou „hrobaři“ veřejnoprávních médií.

Proti změně výrazně vystupoval už dříve ve Sněmovně předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. „Je to sprostá korupce televize a rozhlasu touto vládou, aby jim zase vyhráli volby,“ prohlásil. Ve středu pak zopakoval, že pokud bude ANO v příští vládě, tak jednou z priorit bude zrušení koncesionářských poplatků, chce také sloučit ČT a ČRo kvůli úsporám. Nastínil také možnost redukce kanálů.

Ve svém projevu kromě práce veřejnoprávních médií tvrdě kritizoval i vládu premiéra Petra Fialy (ODS). „Devastujete naši zemi. Naše země ztratila čtyři roky. To je výsledek,“ dodal Babiš.

Kritický je i předseda SPD Tomio Okamura. „Vládní koalice prosazuje další zdražení životů občanů a firem. Ať platí jen ti, kteří se chtějí na ČT dívat a rozhlas poslouchat,“ prohlásil ve středu Okamura.

Vládní návrh počítá se zvýšením koncesionářských poplatků, diváci České televize si mají připlatit 15 korun a posluchači Českého rozhlasu 10 korun. Měsíčně by tak poplatek činil 150 a 55 korun. Kabinet navýšení poplatků zdůvodňuje potřebou finanční stabilizace veřejnoprávních médií a dlouhodobé udržitelnosti jejich činnosti.

Televizní poplatek se nezvyšoval patnáct let, rozhlasový dokonce osmnáct. Jeho reálná hodnota tak od té doby klesla. Novela zároveň zavádí inflační doložku k poplatku a nově by povinnost platit poplatky měla nejen domácnost, kde je televizor či rádio, ale i domácnost s chytrým telefonem, přesněji s jakýmkoliv zařízením, které zvládne přehrávat produkci obou médií přes internet.

Poslanec ANO Patrik Nacher neprosadil zrušení této povinnosti pro lidi, kteří nemají televizi. Koalice pro návrh nehlasovala a součet hlasů ANO, SPD a Pirátů k úspěchu nestačil.

Sněmovnou naopak prošel například pozměňovací návrh poslance Petra Bendla (ODS), podle něhož by už Český rozhlas nemohl vysílat tzv. sponzoring, tedy obchodní sdělení spojené s konkrétním pořadem. Již dříve šéf rozhlasu René Zavoral uvedl, že tímto krokem by médium veřejné služby přišlo o sto milion korun ročně do svého rozpočtu.

Nyní novela zamíří do Senátu. Pokud ji schválí, předlohu dostane na stůl prezident Petr Pavel. „Teď začínáme s trpělivým vysvětlováním našeho návrhu senátorům a senátorkám. Je třeba trpělivě vyjednávat tak, aby návrh prošel,“ nastínil po hlasování další postup ministr Baxa.