Článek
"Tým expertů se rozhodl pro tu variantu, která je radikální, ale zároveň sociálně únosná," řekl Rychetský s tím, že důchody představují v současnosti největší problém.
Příspěvkový systém spočívá ve vytvoření fiktivních individuálních účtů, které by každému pracovníkovi umožnily sledovat, kolik již na svůj důchod přispěl a jakou penzi v závislosti na odpracovaných letech bude pobírat. Při současném principu průběžného financování důchodů se peníze získané ze sociálního pojištění zaměstnanců bezprostředně vyplácejí formou důchodů. Stávající systém doplňují od roku 1994 penzijní fondy.
Do důchodu až v 63 letech
Stát každoročně dotuje důchodový systém deseti miliardami korun, což v žádém případě není opotimální stav. Podle Rychetského se stát musí snažit důchodový systém vyrovnat. Součástí důchodové reformy je i zvýšení věku pro odchod do důchodu na 63 let a zpřísnění pravidel pro předčasný odchod do penze.
Rychetský připomněl, že v EU odcházejí lidé do důchodu vesměs až v 65 letech.
Jaký bude nový systém daní?
Odpoledne by se měli koaliční experti zabývat změnami v systému nemocenské, zdravotního pojištění a státní podpory v nezaměstnanosti. Jako poslední blok přijde na řadu změna daňového systému, kde se očekává největší debata.
Ministerstvo financí navrhuje, aby růst spotřebních daní a DPH vykompenzoval pokles daně z příjmu právnických osob. Daň z příjmu podniků by měla klesnout z 31 na 25 % za předpokladu, že se zvýší základ pro výpočet daně tak, aby se daňový výnos pro státní rozpočet příliš nesnížil.
Unionisté prosazují pokles sazby až na 20 % jako na Slovensku s cílem zabránit odchodům firem z České republiky.
