Článek
„Jednoznačně se přikláním k diplomatické rovině a využití všech diplomatických prostředků. Všichni by teď měli udělat maximum pro deeskalaci, aby se vyhnuli válce a jakémukoliv ozbrojenému konfliktu,“ řekl Právu šéf ANO Andrej Babiš. Podobně smýšlí i předseda komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství Robert Králíček (ANO).
„Preferuji diplomatické řešení, nerad bych, abychom byli zataženi do eskalace konfliktu. Určitě o tom musím mluvit, ale nebyl bych přehnaně agresivní v tom, jakou vojenskou podporu tam ještě pošleme,“ řekl Právu Králíček.
Pohledem Thomase Kulidakise: Reálná hrozba války, nebo jen zbytečné víření válečných bubnů
Předseda bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) je pro posílení českého kontingentu na východě a věří, že případné navýšení parlamentem bez problémů projde. „Linie, kterou je potřeba pokrýt, je dlouhá od Estonska po Rumunsko a my se na tom odstrašení určitě budeme proporcionálně podílet, jak bude zapotřebí,“ řekl Právu Žáček.
„Budu jednoznačně pro,“ řekl Právu místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Podle něj je třeba Rusko odstrašit. „Smyslem odstrašení není to, abychom bojovali, ale abychom bojovat nemuseli. Obrana Pobaltí je jakousi předsunutou obranou našeho státu,“ dodal.
Landovský: Invazi odvrátíme, jen když Putina odstrašíme
Také místopředseda výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09) posílení určitě podpoří. „Je to potřeba, protože Rusko se stále více ukazuje jako spící agresor. Nikdo neví, s čím přijde, a měli bychom mu ukázat, že jeho protivník, jak nás nazývá, je jednotný a silný, protože tomu jedinému Rusko rozumí,“ poznamenal Kolář.
Ženisté i piloti
Paradoxně pro vyslání vojáků do některých aliančních zemí je předseda SPD Tomio Okamura. „Pokud požádají například Maďarsko či Slovensko, které jsou blízkými partnery, o naši pomoc, budeme hlasovat pro,“ sdělil Právu Okamura. Přitom včera vyčetl vládě, že chce Česko vehnat do války s Ruskem, a o vládních politicích mluvil jako o „válečných štváčích“.
Česko je připraveno na nejhorší scénář vývoje na Ukrajině
Česká armáda už několik let působí v misi NATO v Pobaltí a v Polsku. V současné době je v Litvě 130 vojáků z protiletadlového pluku ze Strakonic a v Lotyšsku je 75 ženistů. Od letošního dubna do června by mělo odletět na tři měsíce už počtvrté hlídat pobaltské republiky pět stíhaček Gripen a s nimi až 95 pilotů, techniků a dalšího vojenského personálu.