Koalice brzdí: Padesátníkům důchodový věk nezvýšíme

„Obecně lze v tuto chvíli říct, že při debatě o posunu důchodového věku maximálně zohledníme stávající realitu. U navyšování důchodového věku platí, že se nic nezmění pro dnešní padesátníky a starší,“ sdělila Právu Eva Davidová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).

Popřela tak informaci, s níž přišla v neděli Česká televize. Ta vycházela z interního materiálu resortu práce, který podle České televize projednávala i koaliční rada. Materiál počítá s prodlužováním ekonomicky aktivního věku i pro lidi, jimž je nyní 56 let.

Podle materiálu by se tak pokračovalo v prodlužování věku pro odchod do důchodu i po roce 2030, který se má podle současných pravidel pro většinu lidí s výjimkou matek s více dětmi ustálit na 65 letech. Lidé, jimž je dnes padesát, by podle materiálu měli odcházet do důchodu v 66 letech, čtyřicátníci v 67 a lidé ve věku 34 a mladší v 68 letech.

„Chci se vymezit vůči informacím, které proběhly v neděli, a říkám, že chci celý objektivní výčet parametrů změn důchodového systému vůči veřejnosti a médiím prezentovat v průběhu března,“ okomentoval to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Informaci popřel ve svém vyjádření pro Právo i premiér Petr Fiala (ODS). „Věk pro ty, kteří odcházejí v nejbližší době do důchodu, se podle dříve schválených plánů navyšuje až do roku 2030, kdy se dosáhne té hranice 65 let. V tomto žádná změna nebude a ani bych ji nepřipustil,“ napsal Právu.

U lidí, kterým je třeba čtyřicet a kteří půjdou do důchodu zhruba za čtvrt století, je ale podle něj namístě přemýšlet o zvyšování i po roce 2030.

„Ale v tuto chvíli nemáme na ničem dohodu,“ dodal premiér. Ještě v listopadu loňského roku ale přitom pro server Blesk.cz tvrdil, že zvyšování věku pro odchod do důchodu v průběhu tohoto volebního období nenastane.

„Já si dovedu představit zvýšení hranice odchodu do důchodu pro mladší ročníky, ale jen za podmínek, že dokážeme stanovit způsob, jakým budeme rozlišovat náročné profese. Je úplně jasné, že například u fyzicky náročných profesí není možné zvýšit věk odchodu do důchodu stejně jako u některých jiných kategorií zaměstnanců,“ dodal nyní Fiala s tím, že v roce 2050 by mohlo mít Česko dluh na důchodovém účtu pravidelně 300 miliard korun. „A všichni chápou, že to prostě nejde zaplatit,“ dodal.

Plán MPSV přitom s něčím podobným počítá. Tedy že by lidé z náročných profesí chodili do penze dříve. „V tento okamžik uvažujeme o lidech, kteří jsou v kategorii náročných profesí 3 a 4,“ nastínil ministr a dodal, že by mohlo jít například o horníky či hutníky. Jsou tam ale třeba i svářeči, kováři, kamnáři, specializované zdravotní sestry nebo zedníci.

„Je to ale podmíněno odpracovanými roky, odpracovanými směnami. Není to automaticky,“ poukázal Jurečka s tím, že v oblasti důchodové reformy navazuje na řadu věcí, které připravovala ještě předchozí vláda, a zopakoval, že vše probere také se zástupci opozice z řad hnutí ANO či SPD.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová už dříve uvedla, že je připravena s koalicí o reformě jednat. Ale že to závisí na tom, co předloží.

Proti navyšování věku pro odchod do penze jsou ale odbory. „Jsme proti plánované změně valorizace penzí i proti navyšování důchodového věku. Důchodci si na své penze dávno vydělali,“ řekl Bohumír Dufek z Asociace samostatných odborů.

„Vláda by měla napřed zabezpečit druhý pilíř důchodového systému, který je běžný ve světě. Ten by zvýšil příjem v penzi a mohl by být i jiný způsob výpočtu důchodů a stát by neměl takové výdaje,“ dodal Dufek.

Druhým pilířem míní systém, ve kterém by si spořili zaměstnanci a přispívali by jim zaměstnavatelé. Od penzijního spoření by se lišil v tom, že by nebyl dobrovolný.

Podle Josefa Středuly, šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů, by vláda měla případné návrhy v tomto směru projednávat i s odbory. A zaměřit by se ještě před zvýšením věku pro odchod do důchodu měla na stav veřejných financí třeba v oblasti daňových příjmů.