Článek
Vaše nečekaná rezignace na členství v Radě ČT byla emotivní, nebo jste se odhodlával delší dobu?
Už dlouho se mi v radě nelíbilo. Měl jsem pocit, že radní neřeší problémy ČT racionálně. Po odvolání ředitele Balvína tento pocit ještě zesílil. Někteří mí kolegové daleko víc lobbovali nebo nebyli přístupní vůbec žádnému názoru.
Co bylo poslední kapkou, která rozhodla o tom, že odstoupíte?
Že jsme v radě nebyli schopni domluvit se na jednom hlasu, který jsme potřebovali ke zvolení ředitele, a že čtyři radní, kteří ho nechtěli dát, nesdělili jediný důvod, proč se tak chovají.
Ti čtyři radní nevysvětlili ostatním své jednání?
Neřekli jediný racionální důvod. Paní biskupka Jana Šilerová mě zklamala ze všech nejvíc. Údajně řekla mému kolegovi, že finalistku Janu Kasalovou nevolila, protože má takové divné oči. Zdena Hůlová zase dávala najevo, že je ovlivňována zvenčí. Nechtěla ale říct kým. Jen prohodila, že by ji osobně ohrozilo, kdyby volila jinak, než volila. Takové důvody mně připadají v nadsázce fascinující.
Na jednání rady a v médiích jste několikrát řekl, že ČT je nevyléčitelně nemocná. Co by ji uzdravilo?
Mám o tom představu a také zkušenost. Byl jsem rektorem vysoké školy, jsem ředitel Národní galerie, která je souměřitelná s ČT v tom, že sice nemá tolik lidí a tak velký rozpočet, ale stará se o věci, které cenou převyšují televizi tisícinásobně. Jen náš movitý majetek je odhadován na 900 miliard korun.
Tak směle do těch receptů...
Česká televize je špatná v tom, jak je nastavena. Nejracionálnější a nejefektivnější by bylo zrušit ji a postavit znovu.
To myslíte vážně?
Vážně. Jsou ale i další recepty. Mám ještě dva. Druhým receptem je postavit do čela manažera, který by nebyl s televizí svázán, ale který by měl zkušenosti s restrukturalizací podniku a bez ohledu na klany, které v televizi a mimo ni existují, by začal racionálně budovat fungující podnik. Všechno v ČT je špatně. Ať se tam spravuje záchod, nebo vyrábí velký pořad, nic z toho se nedělá racionálně. A to znamená únik peněz na všech úrovních. Česká televize potřebuje někoho, kdo ji rozběhne, kdo z ní udělá fungující stroj. Myslím si, že takového člověka nemá a podle všeho ani nezíská. Protože se ho bojí. Protože nechce, aby ten motor běžel. Nevím, jestli by se to vůbec někomu povedlo. Jestli by to nevedlo k nepokojům. Kdyby měl dotyčný dostatečnou politickou podporu, tak by to mohl zvládnout. Bez politické podpory asi těžko.
Politická podpora je podle vás nutná?
V každém případě. Třetí recept pro ČT: zachovat jeden kanál, a to ČT 2, který by 24 hodin denně vysílal na vrcholové úrovni zpravodajství, publicistiku, kulturní a menšinové pořady, zkrátka typicky veřejnoprávní pořady. Podotýkám bez reklamy. První kanál, ČT 1, který se podobá soukromým kanálům, bych zprivatizoval.
Shrňme to. ČT zrušit a postavit znovu nebo jeden kanál zprivatizovat nebo postavit do čela tvrdého manažera nesvázaného s televizními klany. Další návody nemáte?
Jiné návody neznám. Ale pokud se to bude dělat tak jako dnes, to znamená budou se platit audity za padesát a více miliónů korun, které vymyslí jenom kosmetické úpravy, pokud se budou střídat ředitelé, kteří jsou tak či onak závislí na určitých lidech, klanech nebo tlacích, tak ČT nemá šanci. Bude pořád stejná. Může být o trochu lepší, ale řádově se nezmění.
Kdyby vás někdo znova navrhl do rady, šel byste do toho?
Ne. Teď je rada zástupcem několika politických stran. To by mi tak nevadilo. Myslím si, že lidé z politických stran se mohou domluvit. Ale má být změna v zákonu, že v radě mají sedět zástupci různých zájmových skupin obyvatelstva. To znamená, že budou ještě méně rozumět problému. Budou ještě lehčeji podléhat nejrůznějším tlakům.
Rada, ve které jste byl, problémům televize rozumí?
I my jsme od začátku dělali omyly. V dobré víře a s obrovskou snahou většiny radních vykonat něco, co má smysl. Zvolili jsme Balvína proto, že jsme byli silně lobbováni v dobrém i špatném slova smyslu, poněvadž jsme nevěděli o televizi nic. Jenom něco zvenčí a to, co jsme si nastudovali. Balvín nám byl představován jako kandidát, který má zkušenosti, zakončil rebelii, uklidnil televizi a má připravený program, který okamžitě rozjede, jakmile bude potvrzen ve funkci. Mně se to moc nelíbilo. Připadalo mi, že mohl začít se změnami dříve, už jako prozatímní ředitel. Ukázalo se, že mé pochybnosti byly na místě. Balvín bohužel nezačal restrukturalizovat vůbec nic.
Tak jste to napravili. Zvolili jste nového prozatímního ředitele Petra Klimeše, který od první hodiny svého pověření začal dělat nezvratné změny. Personální a jiné. Byl jste spokojen?
Zase to bylo špatně. Považuji jednání pana prozatímního ředitele Klimeše za nestoudné. My jsme ho jmenovali ředitelem, protože jsme chtěli, aby v čele stál ekonom. Aby jenom hlídal finance. Nic jiného. My jsme neplánovali, aby se stal generálním ředitelem. Snad vyjma radního Petra Kučery. Ukázalo se, že je to ta nejhorší volba, jaká může být. Pan Klimeš se klaní mocným, poslouchá a koná podle nejrůznějších vlivových skupin. Myslím si, že ČT patrně skončí spolu s ním, pokud bude ve funkci potvrzen. A to je pro Českou televizi špatná budoucnost.
Je někdo z rady nebo kolem ČT, koho už nechcete nikdy vidět nebo s ním mluvit?
Nemám pocit, že bych se se svými nepřáteli neměl zdravit. To považuji za nesprávné a nikdy jsem to nedělal. Navíc radní nejsou mí nepřátelé. Mě v radě zklamali jen dva lidé, a to Petr Kučera a biskupka Jana Šilerová.
Čím vás zklamali?
Petr Kučera svou nestoudností, paní Jana Šilerová svou zatvrzelostí.
Prozradíte, koho jste v tajné volbě volil?
Mým kandidátem nebyl ze začátku ani Jiří Franc, ani Jana Kasalová. Mým favoritem byl manažer Petr Kraus z firmy Newton Holding, jehož projekt považuji za nejlepší. Ale toho mně rada, asi záměrně, odpálila už v prvním kole hlasování. A tak jsem racionálně s ostatními hledal dalšího možného favorita. Franc i Kasalová byli pro mě přijatelní. Ale když část rady deklarovala, a to velmi vehementně, že France nikdy nezvolí, tak jsme se domluvili, že se největší část rady shodne na Kasalové.
Nakonec to dopadlo jinak, Kasalová potřebný počet deseti hlasů nezískala, zůstal Klimeš. Myslíte si, že rada tím splnila vzkaz předsedy vlády Vladimíra Špidly, který se den před volbou ředitele ČT sešel s předsedou rady Janem Mrzenou, a jak jsem se později dozvěděla, vzkázal radě, že je mu sice jedno, koho zvolí, ale ať zvolí tak, aby byl v ČT klid?
Rada splnila zadání, které mezi radní přenášel Petr Kučera a které si nepochybně přála i vláda. Ano, slyšel jsem, že si velká část vlády přeje, aby v ČT to zůstalo tak, jak to je teď, tedy aby zůstal Klimeš. Už samo setkání premiéra Špidly a předsedy Sněmovny Lubomíra Zaorálka s předsedou rady den před volbou bylo velmi neobvyklé...
A co kdyby pozval předseda vlády či Sněmovny vás? Šel byste?
Mě by asi nezavolali. Byl jsem kdysi se Zaorálkem na večeři a on se o ČT nebavil. Byl jsem to já, kdo o televizi začal. Mně nevolají žádní politici, protože vědí, že nemá cenu mně volat, že je to kontraproduktivní. Že já budu spíše blokovat to, co oni chtějí. Svou žádostí ve mně ten blok vytvoří. Ale aby si dva vrcholní politici volali předsedu rady, to je, jako kdyby si zvali někoho na kobereček. Je sice správné, že setkání neskrývali, ale na druhé straně je to projev určité arogance. Pokud chtěli říct, že nás nechtějí ovlivňovat a že vše záleží jenom na nás, tak to mohli říct předem v médiích.
A co kdyby vás o schůzku požádal prezident Václav Klaus, k jehož velkým příznivcům patříte?
S Klausem jsem mluvil od té doby několikrát, takže to není třeba. Ale pan prezident Klaus takto nejedná. To nejsou jeho způsoby. Jsem přesvědčen, že by nelobboval. On i při volbě prezidenta velmi málo lobboval sám za sebe. Spíše za něj lobbovali jiní. Ale kdyby mně nabízel nějakou podporu pro Národní galerii, tak to bych samozřejmě na schůzku šel. To je moje povinnost, lobbovat a bít se za Národní galerii.