Klíšťata útočí úplně všude, na horách, v parcích i u vody

Nakažená klíšťata přenášejí klíšťovou encefalitidu, což je virové onemocnění probíhající jako nehnisavý zánět mozkových blan nebo zánět mozku. Inkubační doba je dva až 14 dní. Nejúčinnější ochranou je očkování, nyní v tzv. zkráceném schématu.

„Zkrácené očkování je bezpečné a umožňuje ochranu před infekcí i tehdy, jestliže vakcinace nemohla být uskutečněna v zimě,“ soudí profesor Jiří Havlík z infekční kliniky II. lékařské fakulty v Praze. Ochrany je dosaženo už přibližně za měsíc po očkování.

Kromě toho klíšťata přenášejí i lymeskou borreliózu, vůči níž zatím není možné se nechat očkovat, protože vakcína neexistuje, i když pokusy se dělají. Nemoc se léčí antibiotiky.

„Pravidelné nálezy nymf klíštěte byly zaznamenány ve výšce 1250 metrů nad mořem,“ prohlásil mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný. Důvodem, proč jsou i na horách, jsou teplejší jara a léta v Krkonoších. Dnes se klíště najde docela běžně ve výšce 1110 metrů nad mořem, zatímco dříve to bylo pouze do 700 až 800 metrů nad mořem.

„Klíšťata ale nejsou jen v České republice. Můžeme se od nich nakazit kdekoli v Evropě. Od Francie po Ural a od Skandinávie po jih Itálie,“ varuje doktor Michael Vít, hlavní hygienik republiky.

Loni se v ČR nakazilo od klíšťat 5026 lidí, což bylo o 900 víc než předloni. Klíšťovou encefalitidou pak onemocnělo 633 lidí a tři nemoci podlehli.

Lymeskou borreliózou se od klíšťat nakazilo 4350 lidí, což bylo o 450 víc než v roce 2007.

A stejně je tomu i letos. Do konce června se klíšťovou encefalitidou nakazilo 105 osob, což je o 30 víc než loni ve stejném období. Lymeskou borreliózu dostalo 1079 osob a to je o 108 víc než loni.

Hlášení o nemocných mají určitá zpoždění a dá se předpokládat, že ve skutečnosti je nakažených víc. Sezóna klíšťat přitom končí až koncem listopadu.

Primář infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Jan Chmelík doporučuje po každé procházce v přírodě se bedlivě prohlédnout, zda nemáme přisáté klíště především na nohou, a pak klíště šetrně odstranit.

„Do přírody bychom vždy měli chodit v oděvu, který chrání tělo od pasu dolů, protože klíště se většinou usadí na noze, ale není to podmínka,“ zdůraznil Chmelík.

K opatrnosti při vyndávání klíštěte nabádá i profesor Roman Prymula, předseda České vakcinologické společnosti: „Setkal jsem s případem, kdy matka odstraňovala klíště zbývajícím třem členům své rodiny, a i když sama žádné přisáté neměla, nakazila se klíšťovou encefalitidou právě při ošetřování členů rodiny,“ řekl Právu Prymula s tím, že při odstraňování parazita bychom vždy měli mít na rukou rukavice.

Přisáté klíště je podle odborníků třeba ihned odstranit, aby se tak zamezilo proudění infekce ze slin klíštěte do těla člověka. V žádném případě, jak tvrdí profesor Prymula, bychom se přisáté klíště neměli snažit zabít ani rozmačkat.

Může totiž vyvrhnout obsah střev do rány a tím se zvýší pravděpodobnost přenosu nákazy. Klíště je třeba vyviklat a pak buď spláchnout do odpadu nebo na odlehlém místě spálit. Ale pozor na aerosol, který může vzniknout při spalování klíštěte. Ten se může dostat přes oděrku do našeho těla a také způsobit infekci.

Nakažené klíště se velmi rádo přisává na psy a kočky, kteří se často pohybují v nízké, ale i vyšší trávě. Přitom klíště je zhruba ve výšce do 70 centimetrů.

Své domácí mazlíčky, tedy kočky a psy, bychom vždy měli prohlédnout, a to velmi pečlivě. Kočky mohou mít několik přisátých klíšťat, zejména kolem krku. Postup odstranění je stejný jako u lidí. A stejně tak jako lidi je můžeme chránit přípravky, které dostaneme v drogeriích nebo v lékárnách.