Článek
Matka prvního hříběte divokých koní, které se narodilo v Česku po dlouhých staletích, bojuje o život na veterinární klinice na místě, které chovatelé tají.
Zvíře v žalostném stavu našla v sobotu členka týmu, která do stepní lokality jezdí pozorovat návrat koní do krajiny. „Klisnu postihla velmi těžká kolika, nejpravděpodobnější příčinou je přikrmování pečivem, které i přes zákaz někteří návštěvníci koním neustále nosí. Je to obrovská tragédie. Sgurr, jak se klisna jmenuje, zažívala v posledních hodinách nesmírné utrpení, její stav je velmi vážný,“ uvedl ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.
Klisna překonala kritickou noc ze soboty na neděli a lékaři nyní rozhodují, zda ji budou operovat, nebo ne. „Je velmi pro ni velmi náročné a stresující už jen to, že byla spolu s hříbětem oddělena od stáda, převezena na kliniku, kde je pod střechou. Tohle je zvíře zvyklé žít v divoké přírodě, nenechá na sebe sáhnout,“ líčil Dostál.
Přestože jsou na ohradách tabulky zakazující krmení, lidé do čtyřicetihektarové ohrady koním stále nosí pečivo. „To může divoké koně zabít, někteří lidé se je přesto stále pokoušeli přikrmovat. Především někteří senioři nosili k ohradě plné tašky tvrdého chleba, protože měli pocit, že koně na pastvině bez přikrmování strádají. Druhou skupinou byli lidé, kteří se snažili koně na kusy pečiva přilákat k okraji pastviny, aby si mohli udělat fotografii koní nebo selfie s koňmi na mobilní telefon,“ doplnil Dostál.
Ošetřovatelé, vědci i fotografové monitorující stádo opakovaně odstraňovali z ohrady kusy chleba a housek.
Kromě klisny je v ohrožení i život hříběte, které je závislé na mateřském mléku. „Matka ho zatím krmí,“ dodal Dostál.
| Divocí koně v Milovicích |
|---|
| Stádo 14 klisen divokých koní nechala v lednu 2015 přivézt z Anglie přírodovědná společnost Česká krajina. Ta se snaží vracet do přírody původní divoká zvířata. |
| Na jaře ke klisnám přibyl hřebec, na konci října se tu narodilo první hříbě, další se očekávají na jaře 2016. |
| Koně žijí v lokalitě stepního charakteru a spásají agresivní traviny. K životu zatím mají ohrazený prostor 40 hektarů. |
| V říjnu 2015 sem přibyli zpětně vyšlechtění pratuři z Holandska, kteří jsou zatím v menší aklimatizační ohradě. Stádo tvoří pět krav a jeden býk. Zvířata jsou předky dnešních domácích krav a měla by spásat náletové rostliny. |
| Vědci se snaží o to, aby krajina byla soběstačná a v lokalitě se zachovala různorodost a stepní charakter rostlin. |
Divocí koně nemohou konzumovat pečivo, obiloviny ani jiné krmivo, které se přidává domácím koním. Zažívání divokých koní je podle vědců výrazně zranitelnější, než je tomu u koní domácích. „Koně jsou býložravci, jejichž zažívací ústrojí je uzpůsobeno na živinami chudou, ale velmi vláknitou potravu, především na trávu. Z toho důvodu musí tuto stravu přijímat téměř neustále, ovšem po malých dávkách. Jakákoli změna ve složení stravy či její větší objem může narušit citlivou bakteriální rovnováhu ve střevě, jež může vést k podráždění střevní stěny a porušení pravidelných trávicích pohybů, peristaltiky,“ vysvětlila Martina Komárková z Karlovy univerzity a Výzkumného ústavu živočišné výroby.
Pratuři z Holandska
„Pak se ze střeva uvolňuje větší množství vody než obyčejně, jeho obsah houstne a střevo se ucpává. Následují zdravotní obtíže, provázené silnou bolestí. V lepším případě je kůň dokáže "rozchodit", ovšem nezřídka mohou končit i smrtí,“ doplnila Komárková s varováním: „Proto je extrémně důležité, aby návštěvníci koně nepřikrmovali žádnou stravou, na kterou nejsou zvyklí. V případě, že jsou koně pouze na pastvě, i dobře míněný pamlsek je může ohrozit na životě.“
Zdravotní stav klisny odborníci konzultovali s experty z anglického Exmooru. Ti potvrdili, že koně při běžné pastvě těmito potížemi netrpí a příčinou takto vážného stavu muselo být přikrmování potravou, na níž nejsou z přírody zvyklí.