Hlavní obsah

Klimkovice zrušily čestné občanství Gottwaldovi

Právo, Aleš Honus
Klimkovice

Po městu Krnov, které letos na podzim odebralo čestné občanství prvnímu komunistickému prezidentovi Klementu Gottwaldovi, ke stejnému kroku přistoupili nyní v Klimkovicích. Čestným občanem města byl Gottwald od roku 1948, ve středu městské zastupitelstvo rozhodlo mu tento čestný titul odebrat.

Foto: Profimedia.cz

Klement Gottwald

Článek

„Letos jsme si celou řadou akcí včetně setkání s pamětníky založení Občanského fóra v Klimkovicích připomínali třicáté výročí pádu totality. A shodli jsme se na tom, že je opravdu nejvyšší čas a také vhodná příležitost odebrat čestné občanství člověku, který napáchal dost zla,“ uvedl starosta Klimkovic Jaroslav Varga (Občané Klimkovic).

Podle klimkovického kronikáře Jiřího Pillicha město udělilo prezidentu Gottwaldovi občanství začátkem prosince roku 1948. Dokládá to tento záznam v kronice města uvedený ve druhém díle na straně 174: „Ve schůzi národního výboru dne 9. prosince 1948 na návrh místního akčního výboru Národní fronty přednesený prvním náměstkem předsedy místního národního výboru Aloisem Odvršou, aby prezident republiky Klement Gottwald byl jmenován čestným občanem města Klimkovic. Návrh ten byl všemi přítomnými povstáním schválen.“

Následně odešel z Klimkovic do prezidentské kanceláře informační dopis, který se ale nezachoval. Zato je mezi historickými dokumenty uložena odpověď, která přišla až v květnu roku 1949.

„Už jen ta prodleva svědčí o tom, že šlo tehdy o zcela formální, administrativní akt, který nesl znaky pěstování kultu osobnosti. Většina českých měst v jakémsi davovém šílenství postupovala stejně. Přitom Klement Gottwald neměl ke Klimkovicím žádný vztah, nikdy tady nebyl,“ řekl kronikář.

Kutnohorští sebrali Gottwaldovi čestné občanství

Domácí

V seznamu čestných občanů města je dvacet osobností. Aktuálně jsou to podle kronikáře lidé, kteří si tuto poctu skutečně zaslouží. „Naposledy bylo čestné občanství uděleno v roce 2015 u příležitosti 70. výročí osvobození gardovému poručíkovi Rudé armády Vasilijeviči Alexejeviči Staškovi, který byl ve svých dvaadvaceti letech se svou stíhačkou Lavočkin sestřelen nad Klimkovicemi 27. dubna 1945 během osvobozovacích bojů. Jeho ostatky se v hrobě beze jména podařilo identifikovat až poté, co se v Klimkovicích vyzvedlo jeho kdysi zahrabané letadlo,“ uvedla mluvčí klimkovické radnice Ivana Gračková.

Výběr článků

Načítám