Klimatolog: Horké vlny budou častější, zvýšená teplota oceánů je varováním

Prožíváme nyní vrchol změn klimatu, nebo budou změny ještě intenzivnější?

Je to konzervativní a dlouhodobý proces. Nedá se hovořit o jednom roce, kdy by se projevovala více nebo méně. Pokud jde o nějaké vyvrcholení aktuálně probíhající změny klimatu, nemůžeme ho očekávat dřív než v polovině století. Emise se globálně nesnižují, ale pořád narůstají. Změna klimatu bude určitě další desetiletí ještě pokračovat.

Do jakých extrémů bychom se mohli dostat?

Pokud se budeme bavit o Česku, tak tím, že jsme uprostřed Evropy, v mírném pásu, můžeme očekávat větší problémy s vodou, protože při vyšší teplotě je vyšší výpar a v krajině už teď voda začíná chybět.

V dalších desetiletích se to bude pravděpodobně prohlubovat, protože neočekáváme, že by se množství srážek zvyšovalo. To se bude projevovat ve výskytu extrémů: přívalové srážky, povodně, sucho, horké vlny, které jsou v posledních letech už běžné, ale v následujících desetiletích budou častější a intenzivnější.

Tyto změny jsou způsobeny kromě lidské činnosti také jevem El Niño. Mohl byste tento jev popsat?

El Niño je zcela přirozený jev, který se týká Tichého oceánu v oblasti jižní polokoule, kde v periodických intervalech zhruba tří až pěti let dochází ke změnám pasátového proudění, které vyvolává změny v proudění vody v oceánech a výměnu tepla mezi povrchem oceánů a jejich hlubšími vrstvami. Aktuálně jsme ve stavu, kdy El Niño nastupuje, což znamená, že by se měla teplota globálně zvyšovat o desetiny stupně. To je nepříznivé v souladu s tím, že se teplota na Zemi zvyšuje sama o sobě.

V následujících dvou třech letech by měl toto El Niño ještě prohlubovat. Pak opět nastane přechodná fáze a následně nastane fáze La Niña. To znamená, že se teplota o dvě tři desetiny stupně sníží. Vzhledem k tomu, že se ale bavíme o výhledu skoro deseti let, bude teplota z důvodu změny klimatu o tolik vyšší, že se snížení teploty nedostane zpět na úroveň, kterou máme dnes.

Odhady klimatologů říkají, že El Niño bude pokračovat i přes zimu, co to pro nás znamená?

Dá se očekávat, že v některých místech na světě bude větší teplo a dají se očekávat vyšší srážky, hlavně na jižní polokouli. To právě souvisí se změnou povrchového proudění vody v oceánech. U nás to budou v uvozovkách jen vyšší teploty.

Oceány jsou letos mimořádně teplé, průměrná teplota překonala rekord, kdy se pohybovala na téměř 21 stupních Celsia. Jaké je to varování do budoucna a jak to ovlivní celosvětovou teplotu?

Na to se těžko odpovídá, protože to, co se v letošním roce děje s teplotou povrchu oceánů, je tak významné, a tak výrazné, že klimatologové těžko hledají příčinu. Neumíme říct, proč je najednou teplota oceánů o jeden nebo dva stupně vyšší, než byla v loňském roce. Nejsem schopen ani při diskusích s kolegy říct, jakým způsobem se to může vyvíjet v dalších letech. Dokonce zaznívají hlasy, že byl překročen bod zlomu, takže ano, je to velké varování. Na druhou stranu je zde velká nejistota budoucího vývoje.

Jedna věc je, že to ovlivní přímo teplotu na Zemi, ale podstatně výrazněji to ovlivňuje, jakým způsobem se v atmosféře přemisťují vzduchové hmoty a vytvářejí tlakové níže a výše. To jsou velkoprostorové systémy, které teplota oceánů významně ovlivňuje. Můžeme to vídat v posledních letech například na tom, jak se vyvíjí jet stream (tryskové proudění), který se zpomaluje a přináší některé extrémní jevy do jižních oblastí světa.

To, že máme teplotu oceánu na severní polokouli výrazně teplejší, způsobuje například to, že máme méně plovoucího ledu, a to bude ovlivňovat proudění v následujících letech.

Jste členem Mezivládního panelu pro změnu klimatu. Jak probíhá mezinárodní spolupráce?

Jedna věc je spolupráce na vědecké úrovni. My klimatologové z meteorologických služeb spolupracujeme dlouhá desetiletí, stejně tak akademická pracoviště mají své kontakty v zahraničí a ta spolupráce je nějakým způsobem nastavená. Pokud jde o diplomatická vyjednávání, tam je patrný větší tlak na to, aby se více přihlíželo k našim jednotlivým výstupům.

Jaké technologie mohou při sledování změny klimatu pomoci? Může to být třeba umělá inteligence?

Pokud jde o umělou inteligenci, tak nejsem expert. Ptal jsem se na to nedávno kolegů na předpovědní službě, kteří říkali, že by jim umělá inteligence mohla pomoci s některými rutinními záležitostmi.

Pokud jde o klimatologii jako takovou, v rámci modelování klimatu už de facto něco na způsob umělé inteligence využíváme. Například u emisních scénářů, abychom odhadovali změny teploty do budoucna. To je proces, který není jednoznačně nadefinovaný v programech, ale ty programy se navzájem ovlivňují svými výsledky. To je vlastně princip umělé inteligence.

Je nyní technologickým cílem zpřesňování předpovědí?

Určitě je musíme zpřesňovat co do prostorového výskytu a musíme je zpřesňovat co do časového rozmezí, kdy k některým jevům dochází. To je pro nás a i pro obyvatele důležité.

Je Česko na změny klimatu dostatečně připraveno?

Tak na padesát procent. V některých oblastech ano, v jiných ne. Je třeba zlepšit vzdělávání v oblasti změny klimatu anebo více umožňovat obecním administrativám, aby připravovaly zelenomodrá opatření, měly na to dotační tituly apod. Už nyní se to děje, ale chtělo by to víc.