Hlavní obsah

Klidní opilci patří domů, o záchytce nerozhoduje policie, kritizuje ombudsmanka

Ombudsmanka Anna Šabatová v úterý kritizovala podmínky panující na protialkoholních záchytkách. Ve zprávě, kterou úřad zveřejnil, poukázala na nadužívání donucovacích prostředků i nedostatek personálu, s nímž se stanice potýkají. Připomněla, že o umístění na záchytku podle zákona rozhoduje výhradně lékař, nikoliv policista nebo personál záchytky. Ceny některých záchytek jsou podle ní přemrštěné.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Protialkoholní záchytná stanice. Ilustrační foto.

Článek

Šabatová uvedla, že z 18 stanic, které v ČR momentálně fungují, jich pracovníci úřadu veřejného ochránce práv navštívili v minulých měsících šest.

Při kontrole vyšlo najevo, že pracovníci většiny stanic netuší, že o umístění na záchytku rozhoduje lékař, nikoliv policisté, kteří nejčastěji opilce přivážejí.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

"V první řadě je nutné si uvědomit, že o umístění podnapilého na záchytnou stanici, podání vhodných léčiv pro zklidnění nebo použití omezovacích prostředků (poutání na lůžko) a propuštění pacienta rozhoduje podle zákona pouze lékař," uvedla Šabatová.

Při kontrolách se pracovníci kanceláře ombudsmanky ale setkali s tím, že tato rozhodnutí činil zdravotnický personál. Lékař v jednom případě nebyl ani v dosažení na telefonu, aby rozhodl o tom, jak bude naloženo s pacientem.

„Může tak docházet k tomu, že jsou na stanici přijímány osoby, u nichž by vzhledem k jejich klidnému chování k omezení svobody vůbec nemělo dojít, případně osoby, které by měly být umístěny spíše do policejní cely,” konstatovala Šabatová, podle níž často chybí záznamy o důvodech, jak dotyčný pacient „bezprostředně ohrožoval sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek“.

Dodala rovněž, že pokud někdo způsobuje veřejné pohoršení, nemůže být automaticky dopravován na záchytku. V řadě případů by podle ní stačilo předat podnapilého do péče blízké osoby, popřípadě jistit, zda je možné jej dopravit domů.

Foto: Petr Horník, Právo

Kandidátka na ombudsmana Anna Šabatová

Za problém považuje ochránkyně práv i to, že na většině záchytek pracují převážně ženy. Vzhledem k tomu, že mohou být napadeny podnapilými, vždy by podle ní měl mít službu na záchytce dvoučlenný tým, ve kterém je aspoň jeden muž.

Cena za noc jako v hotelu

Šabatová zdůraznila, že používání jakýchkoli omezovacích prostředků či léčiv by mělo být přiměřené. Navrhuje, aby vznikla centrální evidence, do které budou povinně zapisovány všechny případy použití donucovacích prostředků, tedy většinou kurtů na připoutávání. "Nejlepší prevencí před přehnaným používáním donucovacích prostředků je mít nad nimi dobrý přehled," vysvětlila ombudsmanka.

Nelíbí se jí, že některé záchytky žádají za noc ve své péči po klientech až 4300 korun (stanice v Plzeňském kraji zřizované a provozované soukromou osobou), zatímco jiné jen 600 korun. Částka by měla být stanovena jednotně a centrálně, zdůraznila veřejná ochránkyně práv.

Připomněla, že pobyt na záchytné stanici hradí jen necelá třetina pacientů.

Související témata:

Výběr článků

Načítám