Článek
Korunovační klenoty budou na Hradě vystaveny od 16. do 23. ledna, tedy chvíli před druhým kolem prezidentských voleb.
Klenoty budou v nové bezpečnostní vitríně, lidé si je tak budou moci prohlédnout ze všech stran, což dříve nebylo možné. Ve vitríně, která byla používána doposud a kterou v době první republiky vytvořil architekt Josef Gočár, budou umístěny památky spojené se sv. Václavem.
Vyzvednutí korunovačních klenotů. Zprava primátorka hl. m. Prahy Krnáčová, děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta Pávek, předseda Sněmovny Vondráček, předseda Senátu Štěch, kardinál Duka, premiér Babiš a prezident Zeman.
Zemanova viróza
Největší aféru ohledně korunovačních klenotů vyvolal zřejmě prezident Miloš Zeman v roce 2013. Když se otevírala komora, prezident viditelně vrávoral. Hrad tehdy Zemanův špatný stav odůvodnil virózou, kterou se prezident nakazil.
Tehdejší šéfka Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) však později prohlásila, že Zeman byl opilý. „Mohl vrávorat z jiných důvodů, ale poznala jsem to proto, protože jsem byla těsně vedle něj, a z toho dechu cítíte, jestli má virózu, nebo je tam jiný důvod,“ řekla DVTV poslankyně.
Vyzvednutí a instalace korunovačních klenotů 15. ledna 2018. Na snímku primátorka hl. mm. Prahy Adriana Krnáčová (třetí zleva), prezident Miloš Zeman a kardinál Dominik Duka.
Držitelů klíčů je sedm
Korunovační klenoty jsou vystavovány pouze při výjimečných příležitostech. Naposledy se tak stalo v květnu 2016 u příležitosti 700. výročí od narození českého krále a římského císaře Karla IV.
Korunovační klenoty otevírá sedm držitelů klíčů. Kromě prezidenta má klíč předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, premiér, arcibiskup pražský, pražská primátorka a děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze.
| Korunovační klenoty |
|---|
| Svatováclavská koruna – ke své korunovaci v roce 1347 ji nechal zhotovit Karel IV. Je vysoká 19 centimetrů a váží téměř 2,4 kilogramu. Zdobí ji celkem 96 drahokamů, nichž některé patří k největším na světě, a 20 perel. |
| Královské jablko – vysoké 22 centimetrů, váží 780 gramů. Zdobí je 6 spinelů, 8 safírů a 31 perel. |
| Královské žezlo – 67 centimetrů dlouhé, váží 1013 gramů. Zdobí je 4 safíry, 5 spinelů a 62 perel. Obě nechal vyrobit císař Ferdinand I. v letech 1532 až 1534. |
| Korunovační roucho – zhotoveno z luxusní hedvábné tkaniny protkávané zlatem. Plášť je 312 centimetrů široký a 236 centimetrů dlouhý. Po celém obvodu je lemován hermelínem – bílou zimní kožešinou hranostaje. Pravděpodobně jej nechal zhotovit ke své korunovaci českým králem Ferdinand II. v roce 1617. |
| Ostatkový kříž – vyroben po roce 1354. Jsou do něj vloženy ostatky Kristova umučení (dřevo kříže, část provazu a hřeb). Je zdoben safíry, kamejemi a perlami. |
| Svatováclavský meč – gotická zbraň, při korunovaci byl využíván jako součást slavnostního oděvu. |
České korunovační klenoty
1345 – pravděpodobné datum zhotovení koruny
1346 – první historická zmínka o koruně
1347 – datum zhotovení koženého pouzdra pro korunu
1420 – do tohoto roku byla koruna uložena v katedrále sv. Víta v Praze, pak ji odvezl císař Zikmund do Budína (Budapešti)
1436 – koruna převezena do Čech a uložena na hradě Karlštejně
1619 – koruna odvezena do Prahy a po roce 1620 uložena do katedrály sv. Víta
1743 – koruna odvezena na půl století do Vídně
1791 – navrácení koruny na Pražský hrad a její trvalé umístění v katedrále sv. Víta