Klausův speciál musel nouzově přistát v Mnichově

Klaus, který je na cestě na páteční pohřeb papeže, nyní čeká na přílet dalšího armádního letadla, které jej dopraví do Vatikánu.

Vedoucí prezidentské kanceláře Jiří Weigl, jenž Klause doprovází, upřesnil, že sklo se nevysypalo, protože patrně praskla jen jeho vrstva. "Nicméně riziko samozřejmě je příliš velké na to, aby letadlo pokračovalo další dlouhou trasu, takže posádka volila přistání na nejbližším letišti," dodal.

Malý tryskový letoun Challenger, ve kterém Klaus cestoval na papežův pohřeb, opustil pražské ruzyňské letiště po 20:00 SELČ. V Mnichově byl nucen přistát zhruba po hodině.

Mluvčí českého ministerstva obrany Andrej Čírtek na dotaz ČTK řekl, že jako náhradní stroj zamíří do Německa letoun Tu-154; z Prahy má odstartovat kolem 23:00 SELČ a z Mnichova by mohl pokračovat kolem půlnoci.

Problémy se stroji vládní letky jsou v poslední době velmi časté. V polovině března letošního roku například porucha přístrojů kontrolujících stav paliva donutila po dvou hodinách letu k návratu stroj Tu-154 M s ministrem obrany Karlem Kühnlem na palubě. Ministr letěl na pracovní návštěvu Izraele.

Na konci listopadu loňského roku měl stejný stroj, s jakým letí prezident do Říma, stejný problém. Prasklé čelní sklo. Piloti se proto nad Maďarskem rozhodli vrátit se na ruzyňské letiště. Na palubě byl ministr zahraničí Cyril Svobody, který letěl na sedmidenní cestu do Súdánu, Kataru, Kuvajtu a Jordánska.

S challengerem měl přitom špatnou zkušenost i prezident Klaus, když se loni na konci března musel stroj kvůli poruše na podvozku krátce po startu vrátit na lisabonské letiště. Podle expertů nešlo o nic dramatického. Prezident byl na cestě do Porta, kde ukončil třídenní oficiální návštěvu Portugalska. Kvůli incidentu do města dorazil na palubě náhradního spoje místních aerolinií asi s dvouhodinovým zpožděním.

Ministerstvo obrany letku v příštích letech chystá zmodernizovat. Obnova by měla stát až sedm miliard korun. Podle dřívějšího prohlášení obrany bude záležet na finančních možnostech státu. Celkově by podle armády pořízení nových letounů přineslo každý rok úsporu v řádech desítek miliónů.

Vládní letka, která zajišťuje přepravu ústavních činitelů, má k dispozici kromě třináctiletého malého tryskového challengeru už jen stroje sovětské výroby, a to dvě Tu-154 M, dále pak dva malé stroje Jak-40, k tomu An-26, letoun české výroby L-410 a transportní vrtulníky Mi-8. Sovětské stroje jsou těžké a mají o třetinu větší spotřebu paliva než moderní letadla.

Jejich dolet je krátký a vyžaduje při delších cestách častá mezipřistání. Většina letadel přitom má kvůli hlučnosti výjimky, aby mohla přistávat na civilních letištích po Evropě a USA. V roce 2006 jim skončí výjimky EU týkající se limitů hlučnosti, za další dva roky přestanou splňovat i upravené emisní limity.

Letecká přeprava politických špiček má u nás, stejně jako všude ve světě, přesná pravidla. Každá cesta prezidenta, premiéra, šéfů parlamentních komor, případně poslanců a senátorů či dalších politiků je označována jako "let státní důležitosti". Při těchto letech se musí například stroje před každou cestou podrobit mimořádné technické kontrole, v jejímž rámci absolvují zkušební let.

Při startu a přistání lze omezit nebo i uzavřít letiště, do pohotovosti je vždy uvedena záchranná hasičská služba, prostory letiště jsou vždy podrobeny prohlídce. Technici musí dokonce uchovávat vzorky paliva pro případnou kontrolu.