Hlavní obsah

Klausovu kritiku euroústavy posoudí Ústavní soud

PRAHA

Evropští demokraté (ED) se obrátili kvůli vystupování prezidenta Václava Klause proti evropské ústavě na Ústavní soud. Žádají, aby posoudil, zda prezident svým počínáním nepřekračuje své ústavní pravomoci. Sdělil to člen grémia ED Josef Bouška. Prezident Klaus odmítl krok Evropských demokratů komentovat.

Článek

"Evropští demokraté? K těm já se vyjadřovat nebudu," řekl ve čtvrtek Klaus. Český prezident patří ve své zemi i v celé Evropě k nejtvrdším kritikům evropské ústavy. Domnívá se například, že státy v nové EU ztratí dosud výlučné právo tvořit si své vlastní zákony a že se v hlasovacích procedurách proti dnešnímu stavu sníží váha Česka. Unii také přirovnal k někdejší Radě vzájemné hospodářské pomoci socialistických zemí.

Podle europoslankyně za ED Jany Hybáškové Klaus a poslanci Evropského parlamentu za ODS jen přejímají názory britských konzervativců na evropskou ústavu, a nehájí tak české národní zájmy. "Je to tupé přejímání argumentů britských konzervativců proti ústavě," řekla Hybášková.

Český prezident v dubnu v Praze představil brožuru Řekněme své ano nebo ne evropské ústavě se studií irského euroskeptika Anthonyho Coughlana, který odmítá přijetí evropské ústavy jako krok směřující k vytvoření evropského superstátu. Klaus ke knize napsal předmluvu se svým "desaterem" proti evropské ústavě. Také ve čtvrtek Klaus v pražském Autoklubu moderoval Coughlanovu přednášku, na níž oba své názory zopakovali.

Kdo mluví jménem ČR?

"Prezident zplnomocnil předsedu vlády a ministra zahraničních věcí k podpisu evropské ústavní smlouvy. Pochopitelně tedy nyní nemůže vystupovat proti přijetí dokumentu, který v zastoupení podepsal. Tím překračuje pravomoci, které mu byly svěřeny ústavou," míní místopředseda ED Stanislav Polčák.

Dodává, že zahraniční politiku vlády určuje vláda, nikoli prezident. "Mnozí z mých kolegů v Evropském parlamentu se mne ptají, kdo vlastně jménem ČR v zahraničí hovoří a jestli naši občané skutečně považují společnou evropskou integraci za obdobu bývalé RVHP. Obraz naší země v Evropě tak může utrpět těžko napravitelné ztráty," uvedla evropská poslankyně Hybášková.

"Ústavní stížnost je možné podat proti jakémukoliv konání veřejné moci, kde nejsou k dispozici jiné opravné prostředky a stěžovatel se domnívá, že bylo zasaženo do jeho ústavních práv a svobod," řekl k podnětu ED mluvčí Ústavního soudu Michal Spáčil.

Úřad či soukromá osoba

Podle právníků musí ale podavatelé stížnosti prokázat, že se jich prezidentovo konání bezprostředně dotklo. Navíc prezident by musel jednat z pozice hlavy státu, nikoliv jako soukromá osoba.

Evropští demokraté prezidenta už v dubnu nařkli, že poškozuje zájmy České republiky a vyzvali jej v otevřeném dopise i v tisku k debatě o euroústavě. "Bohužel, žádná nabídka, a dokonce žádná reakce ani žádná odpověď na tyto výzvy nepřišla," řekla Hybášková.

Argumenty české hlavy státu shrnuté do "desatera" v dubnu ostře odmítli například místopředseda Evropského parlamentu Alejo Vidal-Quadras a předseda jeho ústavního výboru Jo Leinen. Klausovy názory označili za nepravdivé a poškozující zájmy České republiky. [celá zpráva]

Prezident a evropští poslanci ODS po vedení Evropského parlamentu žádali omluvu a vysvětlení. [celá zpráva]

Výběr článků

Načítám