Článek
Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze míní, že by Trikolóra mohla přebrat voliče zejména hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury a menším podobně založeným subjektům, jako jsou Alternativa pro Českou republiku, Rozumní nebo Národní demokracie. „Částečně mohou čerpat i od ODS, ale nemyslím si, že to bude v nějakém masovějším měřítku, či Svobodných nebo Soukromníků,” napsal.
Podle Petra Kanioka z brněnské Masarykovy univerzity určitě přebere Klaus občanským demokratům některé voliče, u nichž může fungovat „prostá klausovská nostalgie.” Obávat se ale musí také SPD a ANO. Stejné subjekty zmínil Josef Mlejnek z katedry politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Záleží na osobnostech
Úspěch Trikolóry bude záviset zejména na tom, jaké osobnosti naláká na kandidátku, domnívá se Just. „Ačkoli v médiích se již některá jiná významná jména kromě Václava Klause mladšího objevila, z jejich vyjádření vyplynulo, že nemají ambice angažovat se ve volbách, ale jen jako konzultanti či poradci pro určité oblasti,” uvedl. Zmínil například bývalého prezidenta Václava Klause staršího nebo kardiochirurga Jana Pirka.
Podle Justa Klaus nemusí v krajských a senátních volbách na podzim 2020 stavět kandidáty ve všech krajích či senátních obvodech. „Pro první vlaštovku si zrovna v senátních a krajských volbách dokážu představit jen nějakou dílčí kandidaturu. Pro sněmovní volby už by tento postup moc výhodný nebyl, protože hlavním měřítkem pro postup strany do skrutinia je její celostátní výsledek,” napsal.
Bývalý prezident Václav Klaus
V senátních volbách bude záležet na konkrétních jménech kandidátů, míní. „Nelze tedy naslepo střelit odhad úspěšnosti, když nevíme, kdo za stranu bude kandidovat. U krajských voleb, kde jsou kandidátní listiny, a kde tedy stranická značka má větší váhu než ve volbách senátních, si dílčí úspěch v některých krajích představit dokážu, byť ne v nějakých závratných číslech,” poznamenal Just.
Solitérní glosátor
Podle Kanioka může Trikolóra být více úspěšná až v celostátních volbách, regionální úroveň je hlavním tématům strany vzdálená. „Je nicméně otázkou, do jaké míry je Václav Klaus mladší trpělivý a dlouhodobý budovatel stranické infrastruktury a do jaké míry mu zájem vydrží do doby konání voleb. Zatím se prezentoval spíše jako solitér glosátor, což není pro dlouhodobou politickou práci ideální kvalifikace,” konstatoval Kaniok.
Také podle Mlejnka má Klausova strana větší šanci v parlamentních volbách. „Krajské volby jsou pro novou stranu obtížná disciplína, protože zpočátku nemá vybudovanou hustou síť místních organizací ani není 'uchycená' v komunální politice,” uvedl. „A v krajských volbách je nižší volební účast, voliči populistických stran k nim zpravidla nechodí v tak hojném počtu jako k volbám parlamentním,” doplnil. Volby do Sněmovny se uskuteční na podzim 2021.
Klaus se pro založení strany rozhodl poté, co jej v polovině března vyloučilo vedení ODS kvůli nerespektování hodnot, principů a programu ODS či podpoře kandidáta SPD Ladislava Jakla v loňských senátních volbách. Klaus už dříve potvrdil, že součástí nového subjektu bude také další bývalá poslankyně ODS Zuzana Majerová Zahradníková. Minulý týden oznámili občanští demokraté v Šestajovicích u Prahy, že rozpustili stranickou buňku a chtějí pokračovat v Klausově straně.