Článek
Původně se mělo hlasovat o výjimce společně se vstupem Chorvatska do Unie. Podle právní služby EU, která potvrdila dřívější stanovisko českého ministerstva zahraničí, to však není možné.
O výjimce má v úterý jednat vláda. Ke schválení či změně mezinárodní smlouvy je však třeba souhlas obou komor parlamentu, avšak soc. dem. ovládaný Senát již vyzval vládu, aby výjimku neprosazovala.
Premiér Petr Nečas (ODS) chtěl oba body poslat jako jeden balík – ČSSD by si tak musela vybrat mezi tím, zda podpoří vstup Chorvatska, a tedy výjimku, nebo ambice Zábřehu zhatí společně s výjimkou. K tomu však nedojde. Bránit vstupu Chorvatska do Unie soc. dem. bránit nebude.
Schwarzenberg: Budeme za šašky
Podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09) navíc nezáleží na tom, v jaké formě vláda parlamentu předloží výjimku.
„Jsou to naprosto odlišné věci, takže si to může parlament také rozdělit. Řekl bych, že to nemá mnoho smyslu, aby se o věcech, které k sobě nepatří, hlasovalo společně,“ řekl v pondělí Právu.
Jenže na rozdíl od ODS by potopení výjimky z Lisabonské smlouvy nemuselo tolik vadit TOP 09.
Ostatně předseda topky Schwarzenberg kritizoval usnesení ODS ze sobotního kongresu, podle něhož by ČR o přijetí eura měla rozhodnout v referendu. Označil to za gesto dovnitř strany, které ale Česko v zahraničí poškodí. [celá zpráva]
Na dotaz, jak se staví ke Klausově výjimce a zda by nebyl raději, aby dodatek nebyl vůbec schválen, Schwarzenberg podotkl, že jako šéf diplomacie je v zahraničí povinen se o ni zasazovat. Snaha Senátu výjimku shodit by prý TOP 09 nebyla po chuti.
„Kdybychom něco požadovali, dosáhli toho u zahraničních partnerů a pak to sami svrhli, tak to bychom vypadali věru jako šašci. Když něčeho dosáhneme, tak bychom se toho měli držet. Opozice chce jenom pokořit vládu, což nepovažuji za velmi účelný postup,“ řekl Právu.
ČSSD trvá na svém
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) je jiného názoru. Podle něj dva roky platnosti Lisabonské smlouvy ukázaly, že Klausovy obavy byly zbytečné, a tudíž je výjimka bezpředmětná.
„Jestli jsme získali špatnou reputaci, tak tím, že padla podmínka ze strany prezidenta ve formě výjimky. Senát i Sněmovna předtím o Lisabonské smlouvě hlasovaly bez výjimky. Vládě jsme férově předložili stanovisko a je na ní, zda s tím bude pracovat, nebo ho bude přehlížet, jak to dosud dělá,“ řekl Právu.
Podle Štěcha za současného rozložení sil v Senátu Klausův dodatek neprojde. „Nejdřív se bude hlasovat o přijetí Chorvatska, o výjimce se bude hlasovat o dost později,“ uvedl. Pokud by si vládní koalice chtěla počkat na změnu sil v horní komoře, musela by počkat alespoň na volby na podzim příštího roku.
Výjimku z Listiny základních práv EU, která je součástí Lisabonské smlouvy a kterou mají vyjednanou Británie a Polsko, si před dvěma lety prosadil prezident kvůli obavám z možných majetkových nároků odsunutých Němců. ČSSD ale tvrdí, že Klausovým hlavním cílem bylo oslabit sociální práva v ČR.
| Jaké výjimky vyjednaly Polsko a Británie |
|---|
| Soudní dvůr EU ani jiný soud v Polsku nebo v Británii nemůže vynést rozsudek, podle nějž jsou zákony, nařízení či aktivity některé z těchto dvou zemí v rozporu se základními právy a svobodami, které potvrzuje unijní Listina. Dokument tedy nelze použít k plné ochraně či rozšíření práv občanů dané země. |
| Soudy zejména nesmějí aplikovat kapitolu IV. této Listiny, která zahrnuje práva na kolektivní vyjednávání, práva zaměstnanců, ochranu v případě neoprávněného propuštění, zákaz dětské práce, ochranu rodiny včetně těhotných žen, ochranu spotřebitele, nárok na zdravotní péči a právo na sociální zabezpečení v souladu s právem Unie a jejích států. |
| Pokud se ustanovení Listiny vztahují k národnímu právu těchto dvou zemí, smí se aplikovat jen v rozsahu, jaký připouští národní právo těchto dvou zemí. |