Článek
Když nadstranický či aspoň mimostranický prezident nabádá ministra sociální demokracie (jež modlí se ve svém programu k bezplatnému zdravotnictví), aby začal uskutečňovat program opoziční ODS, tedy program spíše liberální než sociální, tanou mi na mysli některé otázky. Hodlá Klaus opustit svou - aspoň předpokládanou - prezidentskou neutralitu a otevřeně podpírat politickou opozici? Chce ještě stále - jak sám slíbil - respektovat výsledky voleb a politiku koalice, nebo se rozhodl proti ní otevřeně vystupovat? Koneckonců, může cokoli. Podle ústavy není za své kroky nikomu odpovědný.
Prezident má ovšem pravdu, když ministerstvo zdravotnictví označuje za zakletý úřad. Úmrtnost ministrů v tomto resortu je tak podezřele vysoká, že problém určitě přesahuje schopnost či neschopnost politické strany, která mu zrovna vládne, a jejího programu. Zdá se, že "ufinancovatelnost" zdravotní péče je globální bolest. Aspoň nevím o zemi, kde by to měli ideálně vyřešené. Lékařské výkony jsou čím dál dokonalejší - ale taky dražší. Průměrný lidský věk ve vyspělém světě narůstá -a náklady na jeho "údržbu" taky. Každá vláda ví, že chce-li provést účinnou reformu financování zdravotnictví, musí utáhnout šrouby zdravotníkům i pacientům - a žádná se to neodváží udělat z obavy, kam by ji pak zametl hněv veřejnosti, neboť co volič, to pacient.
Strašidla ze zakletého zámku českého zdravotnictví se vyhánějí tak, že se během vládního období vymění ministr. Na čas to utiší kritiku odborů, komory, opozice i veřejnosti, protože se čeká, co zázračného ten nový vymyslí. Do konce funkčního období to očekávání ministrovi zpravidla vydrží. Je ovšem možné, že zrovna Jozef Kubinyi příjemně překvapí. Má za sebou první vcelku sympatický krok. Na prezidentovu radu odpověděl, že pro takovou politiku si bude Václav Klaus muset počkat na jiného ministra.
PRÁVO 15. dubna 2004