Hlavní obsah

Klause zlobí v Japonsku vládní letadlo

TOKIO/PRAHA

Návštěvu prezidenta Václava Klause v Japonsku komplikuje porucha vládního letadla TU-154, v němž přestala dobíjet baterie. Prezident musel změnit program a k cestě do Hirošimy využil japonské vnitrostátní linky. Část delegace, především podnikatelé a novináři, zůstala v Tokiu.

Článek

Prezident cestu do Hirošimy, kde uctí památku obětí jaderného útoku ze srpna 1945, nejprve úplně zrušil, pak se ale rozhodl k náhradnímu řešení a letěl japonskou linkou. Ve hře byla i přeprava vlakem Šinkanzen.

Právě vlakem by se Klaus měl přesunout do lázeňského města Bepp na ostrově Kjúšú.

Odlet prezidenta a části delegace vnitrostátní linkou do Hirošimy znamená, že až do odletu zůstane delegace rozdělená: oficiální část s prezidentem pokračuje v programu a přesouvá se japonskými prostředky veřejné dopravy, neoficiální část tvořená většinou z novinářů a podnikatelů zůstává v Tokiu.

Příčinou je vadná baterie

V prezidentském letounu TU-154 se přestala dobíjet baterie. Technici zjistili, že některé součásti se rozbily a zkratovaly další. Pro delegaci, v níž je kromě prezidenta i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, odletí z Prahy náhradní letadlo v 15:00, po 13 hodinách letu by mělo přistát v Japonsku. Na jeho palubě budou také baterie, které technici využijí pro opravu zdroje elektřiny v letadle, které vypovědělo službu.

Stroje z vládní letky mají problémy pravidelně. V dubnu 2005 byl nucen vojenský speciál českého prezidenta cestou do Vatikánu nouzově přistát na mnichovském letišti. Příčinou bylo prasklé přední sklo letadla. O tři měsíce později musel letoun s tehdejším ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou na cestě do Jižní Ameriky pro poruchu přistát v Mauretánii.

V březnu loňského roku byl odložen odlet české senátní mise z pražské Ruzyně. Delegaci, která měla namířeno do Malajsie a na Filipíny musel nakonec po půldenním zpoždění přepravit náhradní letoun.

Česká vláda v roce 2005 rozhodla o výměně dosavadních letadel ruské výroby TU-154 za modernější, provozně úspornější a méně hlučné stroje. První ze dvou zakoupených letounů Airbus A-319 CJ přistál na konci ledna ve Kbelích.

Výběr poruch letadel s ústavními činiteli:

19. ledna 2003 - Letadlo Tu-154, ve kterém cestoval ministr obrany Jaroslav Tvrdík, před nájezdem na letištní ranvej v kosovské Prištině sjelo z rozjezdové dráhy. Jeho kolo uvízlo v měkké zemi a letoun zůstal prudce nakloněn na pravé křídlo. Do Kuvajtu, kam měl ministr namířeno, doletěl v náhradním letadle a se značným zpožděním.

25. března 2004 - Letoun Challenger přepravující prezidenta Klause měl poruchu kvůli špatnému připojení předního podvozku k tahači. Došlo k poškození držáků snímačů polohy a nebylo možné podvozek zasunout. Pro prezidenta, který se vracel z Portugalska do Prahy, přiletěl náhradní stroj, který také dovezl náhradní díly pro poškozený stroj.

29. listopadu 2004 - Armádnímu letounu Challenger prasklo čelní sklo. Ministr zahraničí Cyril Svoboda kvůli tomu nedoletěl na Blízký východ, jeho vládní speciál se musel vrátit do Prahy. V důsledku zdržení byl ministr nucen zkrátit program a vynechat návštěvu Kataru.

7. dubna 2005 - Armádní Challenger, s nímž cestoval prezident Klaus do Říma na pohřeb papeže Jana Pavla II., musel zhruba hodinu po startu přistát v Mnichově kvůli prasklině v čelním skle. Z Prahy pak do Německa zamířil náhradní stroj Tu-154.

6. července 2005 - Tu-154 s ministrem zahraničí Svobodou kvůli závadě na hydraulice muselo přistát v Mauritánii. Náhradní součástku musel z ČR dopravit jiný letoun, delegace pokračovala v cestě do Jižní Ameriky původním strojem po několika hodinách.

Související témata:

Výběr článků

Načítám