Článek
Hlava státu nyní může pouze zdržovat odchod členů vlády, když využije skutečnosti, že Ústava nezmiňuje termíny, do kdy musí ministry odvolat. Klaus by tak mohl třeba zopakovat setkání představitelů koalice na Hradě tak, jak to učinil na konci loňského roku, kdy se nakonec právě díky Klausovi podařilo vyřešit krizi kolem dnes již bývalého ministra životního prostředí Pavla Drobila (ODS).
O ministrech rozhoduje premiér
V současné době je rozdíl mezi demisí, kterou sám podal Vít Bárta a Nečasovým záměrem odvolat další ministry véček Radka Johna a Josefa Dobeše.
Podle Ústavy členové vlády „podávají demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády“. „Prezident republiky přijímá demisi člena vlády, může ale též projednat s členem vlády otázky, které ho vedou k podání demise,“ uvádí v komentáři k Ústavě experti Václav Pavlíček a Jiří Hřebejk. V praxi by to tedy mohlo znamenat, že si Klaus pozve Bártu na Hrad. Z Ústavy nicméně nevyplývá, že by prezident mohl demisi odmítnout přijmout, čehož si je Klaus podle svého pondělního prohlášení vědom.
Ústava pak dává jednoznačně pravomoci rozhodovat o složení své vlády premiérovi. „Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády,“ uvádí se v jejím textu. Komentář Ústavy přitom říká: „Setrvání člena vlády v úřadě závisí na důvěře předsedy vlády k němu, nikoli na důvěře prezidenta republiky nebo Poslanecké sněmovny. Prezident republiky je povinen odvolat člena vlády, pokud to předseda vlády navrhne.“
Změna kompetencí v případě vyslovení nedůvěry
Jiná situace by nastala, kdyby Sněmovna vyslovila vládě nedůvěru. K tomu je třeba nejméně 101 hlasů. Vláda by tedy padla, pokud by kromě ČSSD a komunistů proti kabinetu aktivně zvedlo ruku alespoň 19 poslanců zvolených za Věci veřejné.
Poté musí vláda automaticky podat do rukou prezidenta demisi a je pouze na hlavě státu, koho jmenuje novým premiérem. Současně by Klaus nebyl vázán žádnými lhůtami.
