Článek
"Zuřivý odpůrce komunismu v době studené války a nadšený zastánce volného trhu pan Klaus vyjadřuje znepokojení nad dopady regulací Evropské unie,“ píše americký deník.
"Hrozba Sovětského svazu pro mě byla obrovská, protože ovlivňovala můj život každý den. Hrozba z této části světa je mnohem, mnohem menší,“ uvedl v rozhovoru Klaus.
V rozhovoru zopakoval své stanovisko ohledně změny plánů americké administrativy na výstavbu radarové základny v Brdech, že rozhodnutí prezidenta Spojených států, které zcela přijímá, ho nepřekvapilo a že nebude mít žádné praktické dopady na evropskou bezpečnost. Podle něj zastavení projektu neznamená pro Česko hrozbu ze strany Ruska.
EU je nebezpečnější
Hrozba podle něj pro Českou republiku nepochází od států, které jsou dnes označovány za "zlé“, ale spíše ze strany Evropské unie, která znamená riziko pro národní identitu.
Několik hodin po zveřejnění rozhovoru Klaus prostřednictvím svého mluvčího Radima Ochvata dementoval svůj výrok citovaný listem: "Žijeme v mnohem regulovanější společnosti než před dvaceti lety těsně před pádem komunismu.“ Výrok nakonec i deník upravil na: "Žiji nyní v mnohem regulovanější společnosti, než jsem před dvaceti lety, v momentu pádu komunismu, očekával.“
Současnou situaci vidí Klaus nicméně jako "frustrující“.
"Jestli budeme schopni udržet si jako stát svou identitu je pro mě spornou otázkou,“ sdělil své obavy prezident.
Připustil sice, že se Rusko nerozvíjelo směrem k demokracii stejně rychle jako vlády východní Evropy s předkomunistickou demokratickou historií, podotkl ale, že svoboda a politický systém v zemi je ale dnes na nejlepší úrovni za poslední dvě tisíciletí.
Klaus v 50. letech zahájil studia na Vysoké škole ekonomické, oboru ekonomika zahraničního obchodu, která v roce 1963 úspěšně dokončil. Uvolněnější období využil k zahraničním studijním pobytům v Itálii a USA. V roce 1970 byl vyhozen z Akademie věd a dostal místo ve Státní bance československé. Od roku 1987 pracoval v Prognostickém ústavu ČSAV. Do KSČ nikdy nevstoupil.