Článek
Ocenění z jeho rukou převzal na Pražském hradě například houslista Václav Hudeček či fyzioterapeut Pavel Kolář. Oceněny byly také například milosrdná sestra Marie Goretti Boltnarová či komenioložka Dagmar Čapková.
Svůj úvodní projev sice prezident věnoval hlavně mezinárodním vztahům, předtím ale řekl, že zakotvení v domácím prostředí je nenahraditelné. Varoval před "prázdným vlastenčením", ale také před "stejně prázdným kosmopolitismem".
Hovořil mimo jiné o vztahu s USA i aktuálním tématu případného umístění amerického radaru na českém území. "Je v našem vlastním zájmu o toto spojenectví usilovat a dávat mu konkrétní náplň. Příkladem může být naše dnešní debata o americké radarové základně na našem území," uvedl.
Jde podle něj o to najít vhodný "tmel" česko-amerického spojenectví. "Zamýšlíme se přitom nad tím, kde jsou ? i nás se dotýkající ? hrozby současného světa. Obojí si musíme u nás doma zcela otevřeně 'vyříkat', neboť u nikoho nesmí zůstat pachuť manipulace či absence dialogu," řekl v této souvislosti.
Cesty k EU a světu
Mluvil opět také o Evropě a EU. Přechod od dominance národních struktur ke strukturám nadnárodním znamená podle něj změnu. Klaus se dlouhodobě netají tím, že k některým aspektům nynější podoby a tempa evropské integrace má výhrady.
Další rovinu mezinárodních vazeb českého státu tvoří podle prezidenta vztahy s jinými světovými velmocemi, jako jsou Čína, Indie, Rusko a další země, které rychle zvyšují svůj význam. Podle Klause by byla chyba podceňovat jejich rozvoj. "Hledejme proto cesty jak vztahy s těmito zeměmi posilovat a jak přitom prosazovat naše zájmy a jak uplatňovat námi zastávané hodnoty, aniž by utrpělo jedno či druhé," poznamenal.
Předtím, než hovořil o Evropě a vztahu s USA a dalšími státy, ale prezident zdůraznil roli vztahů se sousedními zeměmi. Dnes jsou podle něj velmi dobré.
Problém s Temelínem a vyhnáním Němců
Přesto vidí dva problémy. "Jsou jimi nesouhlas našeho jižního souseda s naší jadernou energetikou a opakující se nastolování otázek poválečného uspořádání střední Evropy v nikoli nevýznamných politických kruzích u našeho souseda západního," prohlásil. V souvislosti s druhým uvedeným problémem poznamenal, že v historii všech zemí se staly "pěkné i nepěkné věci". Také v české historii jsou podle něj "věci, na které můžeme být s odstupem času hrdí, i věci, které se nikdy stát neměly". "Víme ale i to, že historie je a musí zůstat historií," dodal.
K problematice jaderné energetiky a rakouským výhradám k ní uvedl, že Česká republika může elektřinu vyrábět jen s těmi zdroji, které má k dispozici a které jsou pro ni ekonomicky únosné. "Jaderná energetika mezi ně patří," soudí Klaus.