Článek
Po jmenování musí nový kabinet do 30 dnů požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru.
Klaus své rozhodnutí oznámil po konzultacích se třemi budoucími ministry. Jako první v úterý na Pražský hrad přišel ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Od hlavy státu jsem neslyšel žádné výhrady, uvedl Svoboda po hodinové schůzce.
"Po celou dobu pan prezident nezvedal obočí, neměl výhrady k naší práci," řekl Svoboda. "Dohodli jsme se, že budeme věci více konzultovat, což je dobře. Mezi našimi úřady už funguje velmi dobrý komunikační systém, který bude ještě prohlouben," dodal ministr.
S Klausem se podle Svobody bavili o Evropské unii, transatlantických vazbách či vztazích republiky se sousedy, ale také o soudržnosti Grossovy vlády. "Ujistil jsem ho, že naší vůlí je, aby vláda vydržela do roku 2006," řekl Svoboda.
Kühnl: prezident byl spokojený
Druhým v pořadí byl Karel Kühnl, kterého by premiér Stanislav Gross rád viděl na ministerstvu obrany. Posílení civilní kontroly českých ozbrojených sil bylo jedním ze tří témat, která spolu probírali. Dalšími tématy byla reforma armády a také působení ČR v NATO a bezpečnostních strukturách EU. "Neměl jsem pocit, že jsem na koberečku," prohlásil před novináři při odchodu z Pražského hradu.
S Klausem prý hovořil především o "celkovém směřování" svého působení na ministerstvu obrany, kde ve funkci ministra nahradí Miroslava Kostelku. "Myslím, že pan prezident byl spokojen a souhlasil se mnou," poznamenal budoucí ministr.
Trojlístek uzavřel Grossův nástupce na ministerstvu vnitra František Bublan. S Klausem si vyměnil názory na nedávný výbuch v centru Prahy nebo na technoparty CzechTek, kterou po třech dnech rozehnala policie.
V případu víkendového atentátu na izraelského majitele kasina v pražské ulici Na Příkopě vidí dosavadní šéf civilní rozvědky Bublan rezervy například ve spolupráci policie, zpravodajských služeb a státní správy. "Možná tomu brání zákony, ale především myšlení těch lidí. Mnohdy se třeba na policii dívají jako na něco za plotem, co má svou působnost, a nechtějí s ní příliš komunikovat," podotkl. Proto je podle něj důležité zlepšit především komunikaci všech složek státní správy i samosprávy.
Klaus má výhrady
Prezident Klaus je rozhodnut Grossův kabinet jmenovat ve středu dopoledne, ale odstup ukázal v článku, který v pondělí zveřejnil na osobních internetových stránkách. Pod titulkem "Formální, nebo skutečné ukončení vládní krize?" Klaus mj. uvedl: "Nově jmenovaný premiér uspěl s opětovným vytvořením staronové vládní koalice (opět ale jen 101 poslanců), s udržením ČSSD v čele vlády a s vyhnutím se předčasným volbám. Zdá se, že právě toto bylo jeho cílem," píše prezident.
| Složení nové vlády | |
| premiér | Stanislav Gross (ČSSD) |
| vicepremiér | Zdeněk Škromach (ČSSD) |
| vicepremiér | Pavel Němec (US-DEU) |
| vicepremiér | Martin Jahn (nestraník) |
| vicepremiér | Milan Šimonovský (KDU-ČSL) |
| bez portfeje | Jaroslav Bureš (za ČSSD) |
| vnitro | Frantrišek Bublan (nestraník) |
| obrana | Karel Künhl (US-DEU) |
| finance | Bohuslav Sobotka (ČSSD) |
| zahraničí | Cyril Svoboda (KDU-ČSL) |
| místní rozvoj | Jiří Paroubek (ČSSD) |
| školství | Petra Buzková (ČSSD) |
| zdravotnictví | Milada Emmerová (ČSSD) |
| kultura | Pavel Dostál (ČSSD) |
| průmysl a obchod | Milan Urban (ČSSD) |
| spravedlnost | Pavel Němec (US-DEU) |
| práce a soc. věci | Zdeněk Škromach (ČSSD) |
| doprava | Milan Šimonovský (KDU-ČSL) |
| zemědělství | Jaroslav Palas (ČSSD) |
| informatika | Vladimír Mlynář (US-DEU) |
| život. prostředí | Libor Ambrozek (KDU-ČSL) |
"Podepsanou koaliční smlouvu nemůže - neaktivistický - prezident ignorovat a dříve nebo později musí vládu jmenovat. Prezident se ale může a musí zamýšlet nad tím, zda nebyly ještě nějaké jiné cíle, které měla rezignace vlády - a já musím říci, že z hlediska ústavního mechanismu rezignace dobrovolná - vyřešit," pokračuje Klaus.
Vládní krize měla podle Klause reagovat na příčiny propadu ČSSD a vládní koalice jako celku v evropských volbách.