Článek
Po dvou dnech totiž unikla zpráva, že kromě Špidly přijal Klaus ve středu také Grosse a údajně dospěli ke shodě, že právě současný první místopředseda ČSSD by byl prezidentem vybrán pro práci na nové vládě.
Věrohodnosti této informace nasvědčuje hned několik faktorů. Aktéři schůzky nic nepopřeli. Gross pouze Právu řekl: "Bez komentáře." Mluvčí Hradu Petr Hájek na dotaz Práva, zda je prezident pro případ vládní krize dohodnutý s Grossem na vedení jednání o sestavení vlády, uvedl: "Chápejte, že za současné situace to nemohu komentovat."
Nepřímým, ale pádným důkazem jsou také opakovaná tvrzení Grossovy stranické pravé ruky, šéfa středočeské soc. dem. Richarda Dolejše, že si neumí představit situaci, za které by Klaus pověřil tímto úkolem někoho jiného než politika, který bude stát v čele ČSSD.
Nejsilnější je stále ČSSD
Že prezident po případném Špidlově pádu počítá s tím, že pověří sestavením vlády představitele nejsilnější parlamentní strany, tedy ČSSD, dal najevo také sám Klaus v rozhovoru pro sobotní Právo: "Tento úzus v naší zemi existuje a já nevidím důvod, proč bych ho měl nějak zásadně zpochybňovat."
Klaus současně mírně zahrozil slovy: "Nicméně si umím představit i výjimečnou situaci, kdy se ta v minulosti nejsilnější strana necítí na to, aby dále vedla zemi. Pak by prezident samozřejmě mohl reagovat jiným způsobem."
S premiérem jde celá vláda
Podle ústavy znamená demise premiéra i demisi celé vlády. Prezident pak pověří některého politika jednáním o složení vlády, která se po sestavení a jmenování musí do 30 dnů ucházet o důvěru poslanců. Při výběru designovaného premiéra se vychází z výsledku posledních sněmovních voleb - ČSSD má nyní 70 mandátů, ODS 57.
Podmínka, za které by se Gross ocitl v čele soc. dem., se před dnešním jednáním předsednictva strany zdá být také naplnitelná. Očekává se, že tento orgán zvrátí Špidlovo rozhodnutí svolat ÚVV ČSSD na 11. července a ústřední výkonný výbor se tak sejde již 26. června.
Z vyjádření členů vedení, krajských představitelů a poslanců soc. dem. vyplývá, že většina z nich je připravena vyslovit Špidlovi nedůvěru. Zároveň převažují hlasy, že Gross by měl důvěru dostat a dočasně jako první místopředseda by měl řídit stranu do řádného sjezdu v březnu příštího roku.
Klaus nechce být jako Havel
Klaus podle svých spolupracovníků není nakloněn netradičním řešením a rozhodně v danou chvíli není ani pro předčasné volby, ani pro případné ustavení úřednické vlády. Důvod pro Klausovu nechuť pro předčasné volby je údajně ten, že by v nich se vší pravděpodobností zvítězila ODS a prezident by tak byl nucen pověřit sestavením vlády jejího šéfa Mirka Topolánka.
To se ale Klausovi podle dostupných informací zajídá, přičemž je ale jisté, že pověřením někoho jiného z ODS by mohl stranu rozkolísat. Jeho nechuť k úřednické vládě je dána Klausovou osobní zkušeností z roku 1998, kdy tehdejší prezident Václav Havel pověřil Josefa Tošovského.
Jak potvrdily Právu zdroje obeznámené se situací, nehrozí ani to, že by Klaus pověřil sestavením nové vlády svého někdejšího rivala Miloše Zemana. Právě toho se část soc. dem. obává při úvahách, zda donutit Špidlu odejít také z funkce premiéra a nejen šéfa strany. Sám Zeman k tomu v pátek řekl, že Klaus je "natolik realistický člověk, že nebude riskovat, aby mu opět vyrostl na politické scéně oponent".
Špidla za Teličku?
Při těchto úvahách se rovněž objevily spekulace, že pokud by Špidla dobrovolně opustil premiérský post, mohl by být v září navržen místo Pavla Teličky do funkce evropského komisaře. Ačkoli soc. dem. i koaliční politici tvrdí, že jde jen o spekulace, jedním dechem dodávají, že takové řešení by mohlo v určité situaci nastat.
"Zatím jsme o ničem takovém nehovořili," řekl Právu vysoký funkcionář soc. dem., který si v této souvislosti nepřál být jmenován. Politik z US-DEU ale prohlásil, že si neumí představit, že by Špidla na takový obchod kývnul. Podobný názor má místopředseda lidovců Jan Kasal, který Právu řekl: "Uměl bych si to představit, určitě by byl lepší než Telička, ale pochybuji, že by to Špidla vzal."
Premiér k těmto úvahám v Bruselu Právu vzkázal, že je dementuje.
Špidlova slabá angličtina
Spekulace o uklizení Špidly do Bruselu mohly pramenit z toho, že premiér si podle některých svých spolupracovníků - narozdíl od domácí politiky - vedl velmi dobře při zahraničních jednáních a u evropských kolegů má velkou podporu.
Špidlovým handicapem pro funkci eurokomisaře by však byla velmi slabá znalost angličtiny, která je jedním z pracovních jazyků v Evropské komisi. Premiér umí německy a francouzsky, anglicky částečně rozumí, ale nemluví.
