Klaus uspěl s vetem, kontaktní norování neprošlo

Ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) navrhl, aby poslanci novelu schválili. Slíbil však, že hned po schválení by on nebo vláda podala návrh na novelu zákona. "Byl by to malý pozměňovací návrh, kde by se kontaktní norování zakázalo," uvedl ministr.

Chtěl tak dosáhnout toho, aby zákon na ochranu zvířat jako celek začal platit.

"Je škoda, že se pozornost soustředila na jeden jediný paragraf, novela obsahuje mnoho pozitivních změn," uvedl Gandalovič. Proto požádal poslance, aby upřednostili širší zájem ochrany zvířat před jedním konkrétním paragrafem.

Zastánci zachování mřížky argumentovali mimo jiné tím, že kontaktní norování je v rozporu s dohodou Rady Evropy o ochraně zvířat v zájmových chovech. Jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Jaroslav Kostečka ale ČTK řekl, že jednota zvažuje podání stížnosti k Radě Evropy. Jednotu dnešní rozhodnutí Sněmovny zklamalo, myslivci totiž věřili v opak.

Podle jejich oponentů by ale odstraněním mřížky Česká republika udělala v ochraně živočichů krok zpátky. Ani dnešní praxe, kdy mřížka ve cvičné noře je, není podle nich pro lišky nijak příjemná. "Chcete si to někdo vyzkoušet?" tázal se řečnicky například Přemysl Rabas ze Strany zelených, když se snažil sněmovnu přesvědčit, aby aspoň mřížku zachovala

Novela zákona sama o sobě skutečně přinášela v mnoha bodech zlepšení současné situace v oblasti ochrany zvířat. Nově definovala například podmínky pro přepravu zvířat a dávala je do souladu s evropskou legislativou. "Evropské právo dává větší povinnosti přepravcům zvířat a zvyšuje tresty za jejich porušení," uvedl ministr.

Zaváděla také nově ochranu zraněných volně žijících zvířat a úpravu činnosti záchranných stanic. "Doposud se na handicapovaná zvířata a na záchranné stanice žádná zvláštní pravidla nevztahovala. Na tato ustanovení navazuje novela zákona o ochraně přírody a krajiny," uvedl mluvčí ministra zemědělství Petr Vorlíček. Hlavním bodem úrazu bylo tedy právě kontaktní norování.

"To jsme mohli schválit senátní verzi novely, která norování neobsahovala," odmítl poslanec Josef Řihák (ČSSD) ministrův návrh na novelizaci zákona po jeho schválení.

Myslivecká lobby v parlamentu tvrdí, že lovečtí psi, kteří nejsou cvičeni v kontaktu s lovenou zvěří, nejsou schopni reagovat na nebezpečí, které jim v lese hrozí a sami se poraní. Argumentuje také, že lišky jsou v lesích přemnožené.

Norování je používáno zhruba v 16 procentech lovu lišek.

foto: Profimedia

"Já si myslim, že proto, aby nedocházelo ke zbytečnému úhynu psů při norování je potřeba tohoto (kontaktního) výcviku a není to o týrání, ale v podstatě je to záležitost přírody, kdy psi potom v přírodě vyhánějí lišku z nory jako škodnou," řekl na začátku února Radiožurnálu poslanec ČSSD Ladislav Skopal.

Podle údajů Liberálně-konzervativní akademie CEVRO se v roce 2006 liška pomocí norníků lovila v 16 procentech případů, zbytek byl uloven klasickým lovem.

Proti schválení novely v současném znění byly naopak organizace ochránců zvířat a také čeští spisovatelé. "Odstraněním mřížky dochází ke střetu norníka s liškou. Zakousnutá a poraněná zvířata jsou potom oddělena, norník ošetřen, ale cvičná a pokousaná liška je znovu vpuštěna do umělé nory a používána k výcviku do roztrhání," napsal prezidentovi Václavu Klausovi Výbor Českého centra PEN klubu v otevřeném dopise.

Kritici také upozorňují, že takový způsob výcviku je v rozporu s dohodou Rady Evropy o ochraně zvířat v zájmových chovech. Tato dohoda, která je od roku 2000 součástí právního řádu České republiky, určuje zákaz zraňování zvířete při jeho výcviku. "V umělé noře při kontaktním norovaní nelze vyloučit boj mezi psem a liškou nebo jezevcem, kdy účastnící se zvířata tedy i pes nebývají ušetřena utrpení a újmy na zdraví," uvádí ve svém stanovisku ke kontaktnímu norování Ústřední komise pro ochranu zvířat (ÚKOZ) ministerstva zemědělství.

"Při hodnocení takzvaného chvatu se naopak očekává a pozitivně hodnotí proniknutí zubů jednoho zvířete do tělní tkáně zvířete druhého obvykle v krční krajině, kde poranění může znamenat nejen bolest, ale i smrtelné riziko," dodala komise.

Klaus zákon schválený poslanci vetoval.foto: Právo/Michaela Říhová

Poslanci o novele zákona na ochranu zvířat proti týrání, která umožňuje kontaktní norování, hlasovali již potřetí. Poprvé o návrhu hlasovali na počátku prosince minulého roku. Jenže s předlohou nesouhlasil Senát a tak se znovu schvalovala ve Sněmovně na začátku února. Následovalo koncem února prezidentské veto.

Klaus uvedl, že proti znění zákona umožňující kontaktní norování dostává od mnoha občanů a profesních organizací "velmi odmítavé reakce". "Myslím, že by je Parlament měl vzít v úvahu," poznamenal.