Článek
Ústav by měl zlepšit shromažďování, analyzování a zpřístupňování dokumentů, které vypovídají o období totalit, a to včetně materiálů o činnosti komunistických tajných služeb. Svazky Státní bezpečnosti (StB) a dalších složek má spravovat zvláštní Archiv bezpečnostních složek, který však bude ústavu podřízen. Podobné ústavy existují také v sousedních zemích.
Zákon, který umožní vznik ústavu, schválila na začátku května Sněmovna. Nesouhlasili s ním levicoví poslanci, ti z ČSSD dokonce ze sálu odešli. Podle místopředsedy Sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je ústav "popřením důstojnosti a práv". [celá zpráva]
Podle levice ústav povede k politizování dějin
Nová instituce je podle opozičních politiků zbytečná a umožní prý opět politické ovlivňování výkladu dějin. Plán činnosti ústavu a jmenování i odvolání jeho ředitele má mít totiž na starosti sedmičlenná rada, kterou by volil Senát na základě nominací od Sněmovny, prezidenta a sdružení odbojářů nebo politických vězňů.
V radě nebo ve vedoucích funkcích ústavu nebudou moci být lidé, kteří byli členy nebo kandidáty předlistopadové komunistické strany či dokonce StB a bezpečnostních složek bývalého režimu.
Ústav se měl původně podle slovenského vzoru jmenovat Ústav paměti národa. Bude se zabývat obdobím od září 1938 do května 1945 a komunistickou érou od února 1948 do prosince 1989 včetně předcházejícího období příprav na uchopení moci komunisty. Úřad by podle některých informací mohl sídlit v Praze v budově po ministerstvu informatiky.