Hlavní obsah

Klaus se po letech sešel s Pithartem a Rychetským. Rozepře zůstaly

Novinky, Václav Lang
Praha

Názoroví oponenti Václav Klaus, Petr Pithart a Pavel Rychetský, kteří se zúčastnili polistopadové transformace České republiky, po letech usedli za jedním stolem. V souvislosti s představením knihy rozhovorů diskutovali o uplynulých 25 letech. Názorové rozepře mezi nimi přetrvaly.

Foto: Petr Horník, Právo

Představení knihy Jana Rovenského 25 let poté. Na snímku Pavel Rychetský, Jan Rovenský, Václav Klaus, Petr Pithart

Článek

Všechny tři osobnosti se setkaly v Akademii věd při příležitosti představení knihy s názvem 25 let poté. Klaus, Pithart, Rychetský a Zeman v rozhovorech o společnosti a politice, jejímž autorem je redaktor deníku Právo Jan Rovenský. Prezident Miloš Zeman, který byl také mezi zpovídanými, se akce nezúčastnil.

Exprezident Václav Klaus sepsul ostatní respondenty za to, že i po letech přetrvaly jejich kritické postoje zejména ke kupónové privatizaci. „Čekal jsem velmi rozdílné postoje, nicméně hloubka či míra odlišnosti - musím se přiznat, že mě, starého, zkušeného člověka překvapila,“ prohlásil. „Opravdu mě to zklamalo, toto jsem nečekal,“ dodal.

Odbory byly bezcenná převodní páka komunistické strany a neměli jsme sebemenší zájem se jich na něco ptát
Václav Klaus

„Nevěřím, jak je možné po 25 letech vyslovit slovo šoková terapie, což všichni jasně víme, že byla dobová politická nálepka, která žádný analytický, věcný, na slovutné půdě Akademie věd obhajitelný substrát v žádném případě nemá a nikdy neměla. Že se u všech třech spoluautorů této knížky toto slovo objevilo, je pro mě skutečně šokem,“ ohradil se Klaus.

Na výtku, že se tehdy měly použít standardní metody privatizace známé v západním světě, odpověděl, že tehdy šlo o nestandardní situaci, která vyžadovala nestandardní postoje. Podnikový sektor podle něj tehdy nemohl vyrůst organicky.

Kritiku jednoho z účastníků akce, že tehdejší vláda zamezila odborům vyjadřovat se k privatizaci, odmítl se slovy: „Pro nás po listopadu 1989 byly odbory bezcenná převodní páka komunistické strany a neměli jsme sebemenší zájem se jich na něco ptát.“

Pithart se ohradil proti „ponižující dikci”

Rychetský upřesnil, že považuje kupónovou privatizaci za řešení z nouze. „Domnívám se, že jeho autoři věděli, že kupónová privatizace není vůbec optimální model, ale věděli, že klasickou formou privatizace se nemůže podařit většinu naší ekonomiky v dohledném horizontu zprivatizovat,“ uvedl.

Osobní antipatie zúčastnění neskrývali. Pithart sice přiznal, že ho mrzí, že se s Klausem nikdy nesešli, aby probrali některé své odlišné názory, „ale nemohu mluvit s někým, kdo o mně mluví jako o ‚Pithartech, Rychetských a Havlech‘. To je pro mě urážející a zabraňuje mi to, abych se přihlásil a řekl: ‚Václave, co kdybychom šli do hospody třeba k této knížce‘. Ale pro mě je toto ponižující dikce používání tohoto plurálu prostě naprosto nepřijatelné. Takže nevím, kdy se zase podruhé takto uvidíme,“ řekl.

Klaus odkázal na úryvek z rozhovoru, v němž o ostatních zpovídaných řekl, že jej „měli daleko víc neradi než já je a kteří to dávali veřejně víc než dostatečně najevo“. Přitom připustil, že „kdybychom nebyli (s Pithartem) v politice, naše názory na řadu věcí by nemusely být tak diametrálně odlišné“.

Výběr článků

Načítám