Článek
„V tu chvíli to bylo to nejlepší řešení. Prospělo to oběma zemím,“ prohlásil Klaus. Prezident řekl, že v Československu vyrůstal, byl to jeho stát, a nikdy dříve by ho nenapadlo, že skončí. Dnes s odstupem ale dějiny Československa vnímá jakou pouze relativně krátkou dějinnou výseč.
I když znamenal konec společného státu Čechů a Slováků také ztráty, nedošlo podle Klause k žádné katastrofě. „To říkám i dnes v souvislosti s Evropou,“ uvedl s poznámkou, že integrace evropského kontinentu byla překotná a teď různí lidé hrozí, že rozpad by byl katastrofou. „Dílčí disintegrace by nebyla žádná katastrofa, naopak by to bylo ulehčení,“ podotkl Klaus.
Slovenští politici měli jasno
Václav Klaus uvedl, že Československo bylo vlastně nemožné zachraňovat, protože slovenská politická reprezentace jasně o samostatnost usilovala. „Byl by to pláč nad rozlitým mlékem,“ poznamenal k otázce, zda bylo možné společný stát zachovat. „Nechci spekulovat, co všechno si přáli normální lidé, ale u všech politických stran byla ta ambice naprosto jasná,“ řekl prezident.
V té souvislosti podotkl, že už v dubnu 1992 mu tehdejší předseda slovenské vlády Ján Čarnogurský při neformálním nočním setkání během konference v Německu dal „naprosto tvrdě na srozuměnou, že nic jiného než pomyslná hvězdička na vlajce Evropské unie nepřipadá v úvahu“. K tomu poznamenal, že by situaci nezměnilo ani případné referendum.
Odhodlání Slováků odtrhnout se podle Klause nešťastně přiživilo i vystoupení prezidenta Václava Havla, jenž hovořil o bratislavských sídlištích jako o králíkárnách a vyslovil se proti zbrojnímu průmyslu, který byl na Slovensku významný.
K dohodě o rozdělení Československa mezi českou a slovenskou vládou v srpnu 1992 ve vile Tugendhat v Brně Klaus poznamenal, že nový slovenský premiér Mečiar „nebyl ten hlavní separatistický radikál“.
Václav Klaus si způsob rozdělení Československa pochvaloval už před pár dny v dopise Vladimíru Mečiarovi u příležitosti jeho 70. narozenin. [celá zpráva]