Článek
"Klaus dostal pouze ujištění dobré vůle, že se tímto směrem bude vyjednávat," uvedl Klausův poradce. Prezident minulý týden totiž zdůvodnil své otálení s podpisem dokumentu reformujícího fungování EU obavami z prolomení Benešových dekretů.
Podle Jakla prezident dostal několik námětů, jakými cestami by bylo možné jít a jak dosáhnout záruk, že dekrety nebudou po schválení Lisabonu zpochybněny. "Zatím ale žádná nemá podobu skutečné, reálné právní záruky. Pan prezident se rozhodně nespokojí s nějakou vágní deklarací," upřesnil Jakl.
Českému občanovi, "kterému jde o střechu nad hlavou", nebude podle něj deklarace politických orgánů u soudu nic platná. "Je třeba poskytnout českým občanům jasné garance, právně vymahatelné záruky, že jejich vlastnické a právní jistoty nebudou po přijetí Lisabonské smlouvy dotčeny," dodal.
Zatím není jasné, jak přesně by EU mohla případně prezidentův požadavek splnit. Hovoří se ale například o takzvané irské variantě, tedy, že by záruky požadované Klausem byly po schválení na summitu EU připojeny ke smlouvě o přistoupení Chorvatska.
Dopředu si klást podmínky, jak přesně ta forma garance má vypadat, by jednání komplikovalo.
Podle prezidentova tajemníka ale není "irská cesta" příliš schůdná. "Nezdá se, že irské záruky, jsou skutečnými zárukami. Právě v případě Irska se šlo cestou, aby se irský vlk nažral a lisabonská koza zůstala celá. Ty záruky mají spíše deklaratorní politickou hodnotu," uvedl Jakl.
Prezident si podle něj neklade dopředu podmínky o formě garancí, "ale aby ty garance byly". Konkrétní způsob podle Jakla dohodnou experti při jednání jednotlivých institucí. Výsledkem však musí být to, že čeští občané budou mít zaručenou ochranu před zpochybněním jejich vlastnictví. "Forem může být více, přemýšlejí o tom experti, dopředu si klást podmínky, jak přesně ta forma má vypadat, by jednání komplikovalo," dodal Jakl.
Vláda v pondělí oznámila, že bude s partnery v Evropské unii jednat o Klausově požadavku na dodatečné garance pro ČR vzhledem k Lisabonské smlouvě. Zároveň ale chce, aby Klaus jednoznačně slíbil, že pokud bude jeho podmínka splněna a Ústavní soud smlouvu posvětí, dokument bezodkladně podepíše. Český premiér Jan Fischer se v úterý v Bruselu setkal s předsedou Evropské komise Josém Barrosem. Podle něj nebude mít ČR po verdiktu Ústavního soudu důvod ratifikaci oddalovat. [celá zpráva]
| The Times: Klaus řekl, že Lisabonskou smlouvu nepodepíše |
| Redaktor The Times Právu: Klausův výrok mám z druhé ruky |
Prezident Klaus koncem minulého týdne oznámil, že pro ČR žádá trvalou výjimku z Listiny základních práv EU, obdobně jako ji má Polsko či Británie. Obává se totiž případných majetkových nároků sudetských Němců. Jeho krok překvapil české i evropské politiky. Klausův podpis je poslední, který chybí k tomu, aby smlouva reformující EU začala platit ve všech 27 zemích EU.
Kabinet soudí, že Klausovy obavy jsou liché. Listina základních práv podle ministrů nemůže působit zpětně a zpochybňovat poválečné majetkové vztahy. Vláda lituje toho, že prezident své požadavky nevznesl dříve. Podle premiéra Jana Fischera hlavní nervozita mezi evropskými partnery panuje především kvůli nejistotě, zda je to skutečně poslední požadavek tohoto druhu.
