Klaus po letech prozradil, jak hlasoval v referendu o přistoupení k EU

"Jako prohru pro sebe, ale ještě více pro deset miliónů občanů České republiky to v každém případě považuji. Považuji to za obří nezodpovědnost dnešní politické reprezentace, že se chová tak, jak se chová," komentoval Klaus fakt, že Sobotkova vláda i prezident Miloš Zeman prosazují co největší integraci Česka do evropských struktur a jsou pro přijetí eura.

Skutečnost, že nynější vedení země prosazuje v přístupu k Unii to, proti čemu Klaus v době svého prezidentství bojoval, ovšem bývalý prezident označil jen za prohraný zápas. "V terminologii naší hokejové ligy to není prohraný celý ročník. Je to jeden zápas. A já věřím, že historie nekončí a že není všem dnům konec," doufá Klaus ve zvrat českého postoje k Unii. Nepředpokládá ale, že on by se ho dožil. "To bych spíš byl optimističtější pro mé děti nebo vnuky," poznamenal.

Ač Klaus jako premiér podepsal v roce 2003 smlouvu o přistoupení ČR k Unii, v referendu hlasoval proti, neboť měl o EU pochybnosti. Zároveň si však uvědomoval, že zůstat mimo by znamenalo nežádoucí vyčlenění země.

"Za prvé si myslím, že v 90. letech Česká republika ve své správné, oprávněné, nutné snaze opět po půl století se stát normální evropskou zemí musela jít s evropským mainstreamem," řekl. Debaty se podle něj tehdy vedly o tom, že vyhnutí se hlavnímu evropskému proudu by mohlo znamenat touhu jít s (běloruským prezidentem Alexandrem) Lukašenkem nebo (exprezidentem Jugoslávie Slobodanem) Miloševičem.

Zároveň už ale prý tehdy o Unii pochyboval. "Že jsem vždy měl své pochybnosti a že veřejně prohlašuji, že jsem v referendu o vstupu do Evropské unie jako občan v roce 2003 hlasoval ne, to je věc druhá," poznamenal k referendu z června toho roku.

Klaus jako velký odpůrce Lisabonské smlouvy reformující fungování EU odmítal dlouho tento dokument podepsat a svůj podpis nakonec podmínil tím, že si Praha vyjedná výjimku z Listiny základních práv EU, která je součástí smlouvy. Sobotkova vláda ale v únoru krátce po nástupu do úřadu oznámila, že ji nebude uplatňovat.

"Neměl jsem sílu tu Lisabonskou smlouvu nepodepsat. Byl jsem absolutně sám v celé Evropě a hrát jakéhosi osamoceného Dona Quijota se mi nezdálo produktivní. Neměl jsem dostatečnou podporu ani v České republice, kde ani vlády, nemluvě o dalších institucích, jako je Ústavní soud, nebyly na mé straně," posteskl si prezident z let 2003 až 2013.

S reformním dokumentem EU nicméně dodnes nesouhlasí. "Definitivně Evropská unie přestala být Evropou států, ale stala se Evropou provincií či gubernií. To je podle mého názoru zásadní změna, ke které došlo," soudí o dopadech přijetí náhražky za původně zvažovanou evropskou ústavu.

Podle Klause nyní v Evropě dominuje Německo spolu s Francií, které malým zemím nenaslouchají.

"Evropská unifikace dotvořená, dotlačená do své nové fáze Lisabonskou smlouvou a primárně dotlačená Německem, dospěla k situaci, že dominance Německa a eventuálně Francie, s trochu vedlejší rolí hranou Velkou Británií, je nekonečně větší, než byla kdykoliv v celém minulém století," uvedl Klaus.