Článek
"V České republice je nemožné a neprůchodné smlouvu v této podobě přijmout a předesílám, že bych ji v této podobě nebyl ochoten podepsat," napsal Klaus vicepremiérovi a ministru zahraničí Cyrilu Svobodovi (KDU-ČSL). Podle prezidentova mluvčího Petra Hájka tak hlava státu reagovala na dopis vicepremiéra z letošního 14. ledna. "Nešlo o žádný můj dopis. Jenom jsem mu zaslal seznam mezinárodních smluv, které chtěl, nic víc. A prezident se k ní vyjádřil," reagoval včera pro Právo Svoboda.
Hájek nechtěl záležitost více komentovat. Podle něj šlo o ryze interní korespondenci mezi oběma politiky, která nebyla určena k medializaci.
Stojí za prezidentem
Postoj prezidenta nikterak nepřekvapil poslance ČSSD, ODS i KSČM, neboť se s ním shodují. Někteří se se netajili, že Svoboda chtěl vyvíjet nátlak na Klause. "Je třeba znovu začít jednat, neboť stávající smlouva je neprůchodná. Říkám to už dost dlouho," řekl včera na dotaz Práva šéf sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka (ČSSD). Místopředseda ODS Jan Zahradil se podivil, že Svoboda může takovou smlouvu vůbec předložit prezidentovi, když ví, jaký negativní postoj zaujala sněmovna. "Pokud o ní usiluje, musí o ní znovu začít jednat a neobracet se na prezidenta," prohlásil.
Co vadí Klausovi
Prezident je přesvědčen, že smlouva je výčtem toho, co ČR jako suverénní stát poskytuje Svaté stolici, zatímco sama nic nežádá ani nedostává. "Není tudíž důvod smlouvu uzavírat, je-li to většinou navíc smlouva spíše rekapitulační", argumentuje. Nelíbí se mu už preambule, že "vycházíme ze staleté tradice společných dějin českého státu a katolické církve".
Podle něj většinu věcí uváděných ve smlouvě, například náboženská svoboda, ČR zaručuje jako "samozřejmost" svým platným právem. Pro Klause je také nepochopitelné, proč má brát ČR na vědomí, že se katolická církev ve své činnosti řídí vlastními zásadami" a ještě to sdělovat v mezinárodní smlouvě.
Stejně sporný je podle něj odstavec, který vyžaduje, aby ČR posuzovala a odpovídala za to - že je "obsah a metodika vyučování katolického náboženství....v souladu s učením a zásadami katolické církve". Za zcela zbytečně jednostranný považuje Klaus příslib, že Česko bude usilovat o dořešení otázek týkajících se majetku katolické církve.
Odmítá také, že úprava vzájemných vztahů souvisí se změnami v současné Evropě. Klaus v závěru svého dopisu Svobodovi zdůrazňuje, že mu záleží na pozitivním dořešení vztahů mezi oběma státy a je připraven se v tom osobně angažovat. "Pokud by tomu tak nebylo, zvažoval bych možnost převést pravomoc k vyjednávání na jinou instituci," uvedl.
Šéf poslanecké frakce Jaromír Talíř (KDU-ČSL) tvrdí, že v Kolodějích bylo na koalici před vánocemi dohodnuto o sestavení skupiny, která by se vatikánskou smlouvou měla začít zabývat. "Premiér Špidla mi ale zatím žádného jejich zástupce nesdělil," dodal. Talíř byl lidoveckým vedením po jejich loňském sjezdu pověřen, zda by nekoordinoval ze jejich stranu při jednáních církevní problematiku.