Klaus ml.: Voliče bereme hlavně hnutí ANO a ODS

Zatím o tom nevím, ale bývá dobrým zvykem, že první volební sjezd je přátelský. Potom, když je nějaký volební úspěch, už se kraje přetahují, kdo se o něj víc zasloužil. Tady to ale asi bude víc v klidu.

Samozřejmě že chci. Napsal jsem si na své poměry dost dlouhý projev, ale přijde mi dost nešťastné, abych vám ho teď prozrazoval. Vždycky se snažím říkat věci nově a jinak, abych se neopakoval.

Naší snahou je prosazovat náš vlastní program a moc se nestarat o ostatní.

Já k tomu všechny nabádám, ale přiznám se, že se občas neudržím. Napadl jsem ODS, protože hlasovala pro zákon piráta Michálka ve věci, která je podle mě zásadní (podle návrhu by vláda nesměla bez důvodu odvolat nejvyššího státního zástupce), a sice to, že policie a prokuratura musí zůstat součástí moci výkonné, jinak vzniká policejně prokurátorský stát.

Nic takového si nepřeju, a myslím, že ani naši voliči ne. Rozzuřilo mě to, nechci spekulovat, proč takto hlasovali, jestli je to reakce na aktuální kauzu Babiš, ale politici by neměli brát zřetel na aktuální kauzy. Tohle je zásadní věc. Máme moc zákonodárnou, výkonnou a soudní.

Takže toto jsem kritizoval, ale jinak máte pravdu. V tuto chvíli zrovna Sněmovna projednává zákon o daních a tam hlasuji vždy stejně jako poslanci ODS Skopeček, Munzar a další. ODS je v řadě věcí náš přirozený partner, v ekonomických věcech určitě.

Zákony nemůžeme schvalovat podle aktuálních okolností a podle toho, jestli si myslíte, že třeba prezident je takový a makový. Nesnášel jsem minimálně šest z posledních předsedů vlády, to ale neznamená, že je potřeba změnit zákon. Znova opakuji, že policie a prokuratura jsou součástí moci výkonné, a pak vás přivlečou k nezávislému soudu, který rozhodne, jestli jste něco spáchal, nebo nespáchal.

Není možné, aby tyto organizace byly nezávislé a zpovídaly se jen samy sobě. Věřím tomu, že všechna moc pochází z lidu, jak to stojí v Ústavě. Lid chodí ke svobodným volbám a zvolí vládu. Mně se tato vláda nelíbí a vždy hlasuji proti ní. Neznamená to, že základní mechanismy nemají normálně fungovat.

Nepřipojili jsme se k ústavní žalobě ze tří hlavních důvodů. Ten první je ústavní. Kdyby zákonodárci v roce 1992 chtěli, tak by napsali do Ústavy, že prezident jmenuje ministra do tří dnů nebo něco podobného. Napsali tam něco jiného a díky tomu mají prezidenti ČR, Havel, Klaus i Zeman, jistý prostor do sestavování vlád mluvit.

Výklad Ústavy je poměrně volný, a proto ji všichni tři prezidenti využívali. Prezident Havel dlouho držel jako ministra Jana Rumla, prezident Klaus odmítl rekonstruovat Grossovu vládu, ta mezitím padla, a prezident Zeman protahoval odvolání ministra Staňka. Text Ústavy se má ctít, a jestli poslanci chtějí, mohou její text změnit, bude-li to ve veřejném zájmu.

Druhý důvod je ten, že nám ta žaloba připadá chaboučká. Je to souhrn stesků, co kdy pan prezident udělal špatného nebo málo morálního v očích senátorů. Jediný argument je nečinnost, kterou projevil při odvolání pana Staňka.

Zde musím říci, že i poslanci projevují nečinnost. Ze zákona máme povinnost projednat zprávu České televize, a ještě ji nemáme projednanou za rok 2016. To bychom mohli podat ústavní žalobu sami na sebe. Rada poslanců to projednat nemíní, protože nechce ČT vyhovět, tak to různě odkládají, ale kdyby na ně někdo tlačil, tak budou křičet, že je to přece naše právo, kdy co projednáme.

Třetí důvod - myslím, že takové věci mají rozhodovat volby, a ne to, jak se vyspí nějaký soudce. Všichni občané jsou svéprávní, jejich inteligenci bych nepodceňoval. Jistě čtou noviny a vědí, co jaký politik dělá a co říká, a podle toho ho buď volí, nebo nevolí.

Já jsem velice zdrženlivý k tomu, měnit Ústavu. Hnutí Trikolóra je společně s lidovci podepsané pod návrhem ústavního zákona, že manželství je svazek muže a ženy, což je reakce na posuny, ke kterým ve společnosti dochází.

Čím je Ústava starobylejší, tím má větší váhu. Vezměme si americkou ústavu, na ní je právě krásné to, že platí už téměř tři sta let, nemění se a díky tomu všichni lidé v té zemi vědí, co je tam napsáno o svobodě slova a držení zbraně.

Je to reakce na atmosféru v části společnosti. Dochází k útoku na základy společnosti, a proto jsme se to rozhodli podpořit.

Jaký názor? Můj názor na to, za co se má dávat ústavní žaloba, to žádným způsobem nenalomuje. Moje osobní hodnocení pana prezidenta s dovolením vyjádřím tak, že jsem nikdy nekritizoval ani prezidenta Havla, ani prezidenta Klause, ani prezidenta Zemana. Někdy je to těžké tento postoj k této instituci udržet. Není důvod, abych teď hodnotil kdejaký výrok a jeho šťastnost. Z mých slov asi tušíte, co se mi líbí a co ne.

Každý má zodpovědnost za své vlastní výroky. Podle mě to bylo nešťastné a už to dostatečně kritizovaly stovky lidí. Já bych rád emoce ve společnosti spíš snižoval.

Napsal jsem o tom obsáhlý článek do Práva. Co k tomu říci dalšího? Lidé nebudou mít chleba dražší ani levnější kvůli tomu, jestli někde stojí, nebo nestojí pomník. Ale zajímavé je, že to třicet let po revoluci nikdy nebylo téma, a najednou to téma je.

Já takové ty bojovníky proti komunismu třicet let poté moc rád nemám. Upřímně, tyto pomníky jsou výrazem úcty k vítězům druhé světové války. Patřím k těm, kteří si myslí, že je dobře, že Koněv osvobodil Osvětim, že Moskva druhou světovou válku vyhrála a že to nedopadlo opačně.

Pokud tam stojí desítky let, tak by tam zůstat určitě měl. Zhoršuje to naše vztahy s Ruskem, a to úplně zbytečně. Pro Rusy je to strašně emotivní záležitost, jsou velmi hrdí na odkaz svých dědů a pradědů. Pro ně to je, jako kdyby nám rozkopali Husův dům v Kostnici, protože Hus byl kacíř, což podle některých katolíků, zejména těch bavorských, byl. Brali bychom to jako nenávistný akt.

Sochy se mění, když jsou nějaké revoluce. Většinou se jedná o sochy svržených tyranů. Ve slušné společnosti by sochy měly stát stovky let. Je smutné, že například Masarykovy sochy se u nás bouraly a pak zase stavěly. Vítězství nad naprosto zrůdnou nacistickou ideologií je významný okamžik minulého století a máme si jej s úctou připomínat stejně jako statisíce padlých. Jak amerických, tak ruských vojáků. Přijde mi zbytečné dělat tak levnou politiku, jako dělají ti dobráci z Prahy 6.

Daně chceme snižovat, chceme ale také snížit spoustu výdajů. Snižování daní nemusí nutně vést k propadu ve státním rozpočtu. Vláda se teď chystá zvýšit daně z cigaret, alkoholu a hazardních her, přičemž se ukazuje, že když to v roce 2017 udělali naposled, tak následoval propad ve výběru daní, nikoliv jeho zvýšení. Lidé se obrátili na černý trh, některé firmy zkrachovaly.

Jsem přesvědčen, že u snižování daní to je zrovna tak. Řada našich opatření snižujících daně bude z hlediska výběru veřejných peněz neutrální, s jedinou výjimkou, což je zvýšení základního odečtu.

Výdajů se dá snížit celá řada, je to resort od resortu. Chceme zjednodušit sociální systém, aby byl skutečně pro potřebné. Ve školství přibylo 40 procent prostředků kvůli nesmyslnému způsobu financování, aniž z toho školství něco má. Tady leží 40 miliard. Chceme se chovat racionálně a jednoduše, motivovat lidi k tomu, aby pracovali, pokud to jen trochu jde, a uživili sami sebe a své rodiny.

Toto opatření je pro lidi, kteří pracují, není to dávková věc. Když má dnes někdo malý příjem a hodně dětí, tak má skutečně daně velmi malé. Ale míříme na střední třídu, není to sociální dávka pro rodiny s dětmi. Je to bonus lidem, co vychovali čtyři děti a neberou žádné dávky.

Znamená to, že už společnosti věnovali relativně dost. Mezi těmito lidmi jsou určitě i milionáři a lidé s opravdu vysokými příjmy. Ale střední třída daně platí. Mám čtyři děti, taky jsem měl všechny odpočty, a daně jsem platil dost vysoké, včetně Kalouskovy solidární přirážky. Není to tak, že by lidé s hodně dětmi daně neplatili.

To netuším, já se obracím na všechny voliče a nikdo nemá na čele napsáno, koho za plentou tajně volil. Lidé, kteří nám ve Sněmovně vyjadřují sympatie, jsou spíš ze středopravých stran nebo ze soc. dem. Podle našich průzkumů je dost našich voličů mezi nevoliči a hodně nám jich přichází od ANO a ODS.

Myslím, že naše podpora je vyšší než současná čtyři procenta podle některých průzkumů. V našem průzkumu nám vyšlo šest procent a podle posledního průzkumu v Blesku bych já jako kandidát na premiéra dostal jedenáct procent. Reálně bych to viděl mezi těmito dvěma čísly.

Vůbec takhle neuvažuju. Chceme hájit zásadní hodnoty s dobrou náladou, a čím víc lidí se k nám přidá, tím budu radši. Ale nebudeme kvůli nim měnit náš program. Výsledkem se nenervuju. Po sněmu začneme jezdit po republice, vytahovat programová témata, podávat změny zákonů a uvidíme, jak bude reagovat veřejnost. Číslo ze mě nevypáčíte.

Voličů je sto procent a budeme se snažit o každý hlas. Chceme dosáhnout takového výsledku, abychom mohli něco ovlivňovat. Mít přes deset procent je samozřejmě lepší než mít méně. Uvidíme, jak budeme pracovat, jak naši odborní garanti budou prodávat naše témata, jakou to vzbudí emoci, jak do toho všeho zasáhne nadcházející hospodářská krize... Není to tak, že bych nemohl spát z toho, kolik dostaneme procent.

Novináři, včetně vás, se na to neustále ptají, kdo kdy přejde a nepřejde. Jednou se mluví o poslanci Foldynovi, podruhé o tom z ANO (Přemyslu Mališovi), potřetí o někom z ODS. Nevěnuji teď žádný čas tomu, že bych s někým seděl a přemlouval ho.

Ale to, co jsem řekl, je pravda. Je tu přibližně deset až patnáct poslanců nespokojených ve stranách, kde jsou. U kafe mi něco říkají, druhá věc je, kdy se rozhodnou. Ale není to naše priorita. Poslance máme, zákony předkládáme a nesoustředíme se na to, abychom vybudovali poslanecký klub s různými odpadlíky.

V programu to nemáme. Sám jsem vedl tři víceletá gymnázia, tak si musím dát pozor, co k tomu řeknu. Jejich zavedení nebyl systémový krok. Cílem společnosti by mělo být zlepšit úroveň každého českého deváťáka, hlavně v matematice, angličtině, českém jazyku.

Víceletá gymnázia do toho vnesla prvek, kde děti z rodin, kde vzdělání stojí v popředí žebříčku hodnot, opouštějí vzdělávací soustavu a už v deseti letech jsou přendány jinam. Nevím, jestli bude politicky průchodné s tím něco dělat. Řekl bych, že tak 197 poslanců má dítě na víceletém gymnáziu, ale k vážné diskusi to rozhodně je.

Jako bývalý ředitel školy vám řeknu upřímně, že by mi zrušení nevadilo. Osm let je relativně dlouhých a sortovat ty děti v deseti letech, to už spíš sortujeme jejich rodiče. Byl jsem toho mnohokrát svědkem, jak se rodiče snaží děti narychlo dovzdělávat, hnát je na různé kvízy, ale spíš to byl odraz snahy jejich nebo prarodičů než přímo talentu toho dítěte. Ve čtrnácti a patnácti letech je dítě už přece jen víc samo sebou.

Pak má to dítě talent už v šesti, proto bychom je mohli rozdělit už v šesti. Je snaha dostat jisté penzum vzdělání do všech dětí, chudých, bohatých, chytrých i hloupých. Ne je hned rozdělit podle nadání, to se možná dělá u psů, ale u lidí bych pro to s dovolením nebyl.