Hlavní obsah

Klaus: Zemanův hlas bude chybět

8. 3. 2023, 9:34

Miloš Zeman byl, je a jistě i zůstane velmi specifickým představitelem novodobé české politiky a nepřehlédnutelným svou postavou, názory i politickým stylem, hodnotí pro Právo odcházejícího prezidenta jeho předchůdce ve funkci Václav Klaus.

Článek

Jako výrazná osobnost se projevoval již v sedmdesátých a osmdesátých letech. Patřil i mezi „muže“ listopadu 1989. Svým řečnickým talentem vynikal mezi poslanci porevolučního parlamentu, i když se občas nechal až příliš unést „šarmem“ svého bonmotu.

Měl a má proto mnoho nepřátel. Ač nebyl přesvědčeným socialistou, zakotvil u složitě se obnovující nejstarší české politické strany, u ČSSD, kterou vytáhl na politické výsluní, sám sebe pak po vítězných volbách až na post premiéra.

Miloš Zeman je člověk sečtělý, byť hlavně v jednom, specifickém směru. Člověk hluboce uvažující, ale také velmi pragmatický. Celá jeho politická kariéra je toho důkazem. Dokázal prohlédnout i pasti, které mu po vítězných volbách v roce 1998 hrozily od tehdejšího politického seskupení kolem Pražského hradu. Nebál se uzavřít opoziční smlouvu s hlavním rivalem, s ODS, která pokusu o svou politickou likvidaci unikla krátce předtím. Zajistil si tak prostor pro jednobarevnou vládu, které čtyři roky předsedal.

Pithart k Zemanovi: Bezpáteřní cynik, škůdce, technolog moci zrazující spojence

Domácí

Nebyl týmovým hráčem, na spolupracovníky měl málokdy štěstí a občas na to doplácel. Porážky neodpouštěl, ale opakovaně se dokázal vracet. Se svou bývalou stranou se rozešel, přesto díky zavedení přímé volby prezidenta v ní dosáhl vítězství, které po pěti letech obhájil – navzdory úporné snaze drtivé většiny médií udělat z něj politického důchodce.

Prezidentskou funkci vykonával úsporně, někdy možná až příliš. Nikdy se nedokázal připravit o potěšení provokovat a znevažovat své četné protivníky, z jejichž neskrývané nenávisti si nic nedělal. U řady lidí tím samozřejmě nesmírně ztrácel.

Jeho třicet let na vrcholu české politiky prokázalo, že patří k jejím velkým postavám. Zajímala ho moc. Dovedl ji získat, udržet i co nejvíce rozšiřovat. Byl svůj ve všem, co dělal. Hodně četl, ale málo psal. Nelze ho citovat. Nebude možné na něho navazovat.

Byl svým způsobem jedinečný. Jeho hlas však na české politické scéně chybět bude. I mně, pro něhož byl Miloš Zeman už od 90. let hlavním ideovým protivníkem.