Článek
V tiskové zprávě to v pátek uvedl mluvčí prezidenta Radim Ochvat. Výjimkou podmiňuje Klaus ratifikaci Lisabonské smlouvy k reformě EU.
"Prezident republiky Václav Klaus obdržel návrh švédského předsednictví EU, který je odpovědí na jeho požadavek související s ratifikací Lisabonské smlouvy v České republice. Tento návrh odpovídá představě prezidenta a je možné s ním dále pracovat," uvedl Ochvat.
Na říjnovém zasedání Evropské rady by podle Füleho měly hlavy států a vlády sedmadvacítky slíbit, že česká výjimka bude při nejbližší změně evropského primárního práva schválena. O věci se ale stále jedná, zdůraznil Füle. "Vedou se (jednání) o konkrétní formě a obsahu na úrovni pana prezidenta, pana premiéra a švédského předsednictví," uvedl ministr. Jednání jsou podle něho "konstruktivní", je cítit "určitý optimismus".
Smlouva, která by měla od příštího roku platit, nebude jiná, než o které hlasovala Sněmovna a Senát, zdůraznil Füle. Hovoří se o tom, že irské požadavky a česká výjimka se budou ratifikovat v souvislosti s přístupovými smlouvami s Chorvatskem.
Švédsko Klausův krok těší
„Reakci pana prezidenta Klause vítáme, je to krok kupředu. Jistě o tom bude diskuze na příští Evropské radě, která to musí schválit,“ řekla v pátek Právu mluvčí švédského premiéra Fredrika Reinfeldta Roberta Aleniusová. Podle ní je předčasné diskutovat o tom, jak konkrétně by mohla výjimka pro ČR vypadat. „České straně jsme nabídli politickou dohodu, jejíž obsahem je výjimka z aplikace evropské listiny základních práv,“ upřesnila jen s tím, že Stockholm je s Prahou v úzkém kontaktu.
Slovenský premiér Robert Fico ale prohlásil, že Slovensko bude výjimku pro Prahu blokovat, pokud mu nebude poskytnuta také. Česká republika s východním sousedem podle Füleho přímo nejedná. Ministr ale doufá, že se Slovensko na Evropské radě zachová tak, aby česká podmínka byla splněna a otevřela se cesta k ratifikaci Lisabonské smlouvy v ČR.
Evropský summit se uskuteční 29. a 30. října. Jen dva dny před ním bude o souladu Lisabonské smlouvy s českou ústavou rozhodovat Ústavní soud.
Benešovy dekrety
Klaus se obává dokončit ratifikaci smlouvy reformující EU, protože by podle něho mohly být prolomeny Benešovy dekrety. To by podle prezidenta mohlo otevřít cestu k uplatňování majetkových nároků sudetských Němců vystěhovaných po druhé světové válce právě na základě Benešových dekretů z tehdejšího Československa.
Klaus proto požaduje, aby si Česko dojednalo výjimku z listiny základních práv EU, která by se skrze smlouvu stala právně závaznou. Podobné výjimky mají Polsko a Británie. Oba státy je ale vyjednaly už dříve a z jiných důvodů.
| Protokol o uplatňování Listiny základních práv a svobod Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království |
|---|
| Článek 1 |
| 1. Listina nerozšiřuje možnost Soudního dvora Evropské unie ani jakéhokoliv soudu Polska či Spojeného království shledat, že právní a správní předpisy, zvyklosti nebo postupy Polska či Spojeného království nejsou v souladu se základními právy, svobodami nebo zásadami, které Listina potvrzuje. |
| 2. Zejména, a aby se předešlo jakékoliv pochybnosti, nic v hlavě IV Listiny nezakládá soudně vymahatelná práva platná v Polsku či ve Spojeném království, pokud tato práva nejsou stanovena ve vnitrostátním právu Polska či Spojeného království. |
| Článek 2 |
| Tam, kde ustanovení Listiny odkazuje na vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti, vztahuje se toto ustanovení na Polsko či Spojené království pouze v tom rozsahu, v jakém jsou práva nebo zásady v dotyčném ustanovení obsažené uznávány v právních předpisech nebo zvyklostech Polska či Spojeného království. |