Klaus je pobouřen tím, "co si akademický svět dovoluje"

"O tom, že se naše vysoké školství nenachází v dobrém stavu, že neprodukuje ani kvalitní vzdělávání ani vědu, se nemusíme přesvědčovat. Každý ví, že školy usilují primárně o extenzi počtu studentů a o extenzi vědeckých a pedagogických titulů u svých učitelů, o tom si štěbetají vrabci na střeše, neboli reforma je nezbytná," uvedl Klaus, kterého protesty akademické obce vůči reformám navrhovaným ministrem školství Josefem Dobešem (VV) pobuřují.

"Chtěl bych říci, že jsem velmi pobouřen tím, co si akademický svět v tuto chvíli dovoluje," dodal prezident, podle něhož bojují akademici současně na více protichůdných frontách. Jednak za uchování akademických svobod a zároveň proti školnému.

"Pokud vysoké školy touží po naprosté nezávislosti na státu, pak by samozřejmě musely chtít i nezávislost na penězích daňových poplatníků, to je elementární aritmetika," míní prezident, podle něhož nemohou akademici veřejných škol požadovat absolutní svobodu rozhodování.

"Ale to, co předvádějí dnes, je falešná hra na akademickou svobodu. Pohybujeme se ve světě veřejného školství, které platí stát, respektive daňoví poplatníci, a proto také stát musí mít právo, aby o něm rozhodoval či spolurozhodoval," dodal prezident, který uvítal, že se k reformě a její potřebě vyjádřil i premiér Nečas. Ten protesty označil za nepřiměřené.

"Já jsem za každou cenu nechtěl být prvním, kdo do tohoto vstupuje," přiznal prezident.

V pondělí s ministrem o reformě neúspěšně jednali zástupci akademických senátů, v úterý se uskuteční schůzka Dobeše a rektorů.

Akademici nad návrhem reformy vyjadřují obavy o budoucnost vysokoškolského vzdělávání. Varují, že omezení vlivu akademických senátů bude ve prospěch politiků a komerčních zájmů. „Autonomie akademické půdy je již téměř tisíciletí chápána jako základní podmínka svobodného rozvoje kritického myšlení, která udržuje vzdělanost lidstva navzdory společenským a politickým turbulencím,“ uvedla například Asociace děkanů filozofických fakult ČR. „Není náhodou, že jedním z prvních kroků totalitních režimů 20. století byla likvidace této svobody,“ uvedla asociace.

Velké nadšení nebudí ani plán na zavedení školného na vysokých školách. Současný návrh počítá se školným ve výši deseti tisíc za semestr a systémem půjček. Podle kritiků je to příliš vysoká částka a systém splátek je špatně nastaven, jelikož prý z toho nejlépe vyjdou bankovní domy, které budou úvěry poskytovat. Problém by měli mít zejména talentovaní zájemci o studium, kteří nedisponují dostatečnými prostředky.

V rezoluci akademické obce Karlovy univerzity z minulého týdne stojí, že oba materiály byly vypracovány příliš rychle a jejich argumenty nejsou dostatečně přesvědčivé, aby takto rozsáhlé změny zdůvodnily.