Článek
Klaus po setkání uvedl, že nebude bojkotovat návrh zákona, který bude řešit majetkové vyrovnání státu s církvemi. "Vyrovnání mělo být vyřešeno již dlouho," řekl prezident. Klaus uvedl, že se senátorů neptal, jestli ho ve volbě podpoří, někteří z nich mu ale při rozloučení popřáli hodně štěstí. Dodal také, že je zásadně proti tomu, aby volba prezidenta byla veřejná, to prý patří do revolučních dob.
Podle senátorů jim prezident řekl, že podepíše Lisabonskou smlouvu, kterou EU v prosinci podepsala.
Spekuluje se o tom, že ve sněmovní frakci je poměr příznivců Klause a Švejnara zhruba půl na půl. Rozdělení sil neupřesnil ani Čunek. "Neřeknu poměrově, protože to nevím, ale v každém případě to klima tady bylo zhruba podobné," uvedl předseda KDU-ČSL k paralele s poslaneckým klubem. Sám prý rozhodnut není. Klausovo dosavadní pětileté působení v čele státu ale hodnotí jako lepší éru než jeho předchozí premiérské období.
Podle místopředsedy klubu Josefa Kalbáče bylo Klausovo vystoupení přijato velmi pozitivně. Ministr kultury Václav Jehlička označil Klause za stabilní osobnost české politické scény. "Pokud on by něčím překvapoval, tak by to bylo jen špatné," odtušil.
Uvažuje o návštěvě klubu zelených
"Jsem nesmírně proevropský, kéž by ještě někdo jiný byl proevropský jako já," uvedl před návštěvou Klaus na dotaz novinářů, že je mu vytýkán euroskepticismus. Podle něj to ale neznamená “poslušně sklapnout podpatky na každou věc, která se rozhodne v Bruselu".
Na otázku, jestli navštíví poslanecký klub KSČM, uvedl, že o tom „budeme ještě jednat“. Prozradil, že se uvažuje také o návštěvě zelených, jak se na tom domluvil se šéfem SZ Martinem Bursíkem nedávno ve Špindlerově Mlýně.
Skutečnost, že Klaus navštívil jako první v Senátu lidovce, je dána tím, že vyjádřili zájem jako první, a to začátkem prosince. „Nepochybně si toho vážím,“ dodal Klaus s tím, že by rád získal na svou stranu poslance a senátory KDU-ČSL.
Klaus výměnu hlasů za návrat Čunka odmítá
Klaus již v prosinci navštívil poslance KDU-ČSL, po setkání řekl, že nebude bránit návratu lidoveckého předsedy Jiřího Čunka zpět do vlády, pokud se na tom koalice dohodne. Podle něj není úkolem prezidenta bourat koaliční dohody.
Klaus potřebuje ke znovuzvolení hlasy alespoň některých lidovců, ti však nejsou jednotní. Někteří už řekli, že dají hlas Klausovu soupeřovi ekonomu Janu Švejnarovi, jiní se netají tím, že podpoří současného prezidenta.
Jakou mají kandidáti na prezidenta podporu:
V prvním kole volby, která začíná 8. února, může být zvolen ten, kdo získá nadpoloviční počet hlasů ve Sněmovně a současně nadpoloviční počet hlasů senátorů. Václava Klause podpoří všech 122 senátorů a poslanců ODS, prezident tak má jistou většinu v Senátu a tak i případný postup do druhého kola. Ve Sněmovně mu chybí ke zvolení jen 19 hlasů.
Jeho protikandidát Jan Švejnar má zatím jistou podporu pouze poslanců ze Strany zelených, nezávislých senátorů a senátorů z Klubu otevřené demokracie (KOD). Za Klausova soupeře se postavila i ČSSD, která ale není zcela jednotná.
Lidovci jsou mezi Klausem a Švejnarem rozdělení, KSČM tíhne ke Švejnarovi, raději by ale vyvolala nové volby a nominovala jiného nestranického kandidáta.
To vedlo ke spekulacím, že by Klaus mohl s KDU-ČSL uzavřít výměnný obchod, v rámci kterého by Klaus zaručil návrat Čunka do vlády a dostal by za to hlasy potřebné ke znovuzvolení. Upozornila na to například Strana zelených, lidovci to ale odmítli. Stejně tak odmítají slova premiéra Mirka Topolánka (ODS), podle kterého je tlak KDU-ČSL na návrat Čunka do vlády tak silný, že by mu mohl nakonec podlehnout, aby zachránil koalici.
