Článek
Svoboda volil nezvykle tvrdá slova: „Co chce Klaus, není řešení, to je tahání modrého z nebe, musí to být evropská smlouva jako Lisabonská smlouva, kde najdete teď dalších dvacet šest jednotlivých států ochotných to přijmout a jednat. Pokud by to byla politická deklarace, tak tu jsme schopni vyjednat, ale ta nemá právní platnost."
Tajemník prezidenta Ladislav Jakl ale zdůraznil v České televizi, že dodatek musí mít právní platnost: "Deklarace nestačí, jedině garance."
Svoboda také uvedl, že Klaus by měl smlouvu podepsal z titulu své funkce. „Klaus má právo na svůj názor, jako nositel funkce by měl smlouvu ratifikovat.“ Připomněl i precedens: „Miloš Zeman a Jan Kavan vstoupili do severoatlantické aliance, i když Kavan byl jejím odpůrcem.“
Cyril Svoboda také řekl, že lidé, kteří se sejdou 17. listopadu, by měli zamířit na Hrad a zeptat se tam, jak to bude s podpisem.
Svoboda mimo jiné uvedl, že Klaus nikdy dříve nevznesl tento požadavek. To potvrzuje i bývalý ministr Alexandr Vondra. „Pan prezident měl obecné výhrady. Pokud jde o tuto konkrétní specifickou obavu, tak tu nikdy nevyjádřil. Neexistuje o tom žádný konkrétní záznam. “ Vondra současně připomněl, že prezident už jednou pověřil premiéra, aby tuto listinu podepsal.
Jakl námitky odmítá, viní zelené
Prezidentův tajemník Ladislav Jakl uvedl, že koaliční vláda Mirka Topolánka znala výhrady hlavy státu k lisabonské reformní smlouvě a Listině základních práv EU: "Pan prezident měl v průběhu sjednávání této smlouvy velké množství připomínek a tato připomínka samozřejmě byla jednou z nich. Vláda o této připomínce velmi dobře věděla."
Jakl v Primě sdělil, "Strana zelených, především ústy pana Bursíka a Schwarzenberga, nechtěla, aby česká vláda tento požadavek při sjednávání lisabonské smlouvy uplatňovala". V Otázkách Václava Moravce dodal "Pan Liška zareagoval na požadavek pana prezidenta, jako by měl vzteklinu."
Vondra Jaklova slova popírá
Bývalý vicepremiér Alexandr Vondra nejen popřel Jaklova slova, ale současně popřel, že by se podobný dodatek vylučující platnost sociální charty, který si do textu prosadili Britové a Poláci, týkal možných nároků sudetských Němců: "Ani Poláci ani Britové to nevyžadovali kvůli vyvlastňovacím dekretům po druhé světové válce." Podle něj v jejich případě šlo o výhrady ke garanci širokých sociálních práv.
Současně přiznal, že Topolánkova vláda skutečně neměla tak silnou pozici, aby to mohla vyjednat: "Listina přináší některá práva evropské sociální charty, nad nimiž ODS nejásala, ale my jsme neměli politicky sílu, abychom to prosadili, měli jsme v koalici lidovce a zelené a opozici, která byla stejně početná, sociální demokracii a komunisty, pro které by to bylo nepřijatelné vyloučit."
Pragmatický Paroubek
Pragmatický přístup k požadavku prezidenta Václava Klause projevil předseda ČSSD Jiří Paroubek, který požadavek chápe jako daň za podpis. „Nemyslím,si, že Klaus překračuje mantinel. Není to záležitost právní, ale politická. Prezident řekl svou podmínku, doufám, že je to poslední podmínka, je nutné jednat.“
Podle Paroubka by měla jednat vláda a to s prezidentem i Evropskou radou. Stejný postup navrhuje i Vondra: "Je nutné se doma přestat hádat, prezident si musí sednout s vládou a dát hlavy dohromady, pokud má prezident obavy, měl by je předložit vládě a vláda by se k nim měla vyjádřit. Pak formulovat postup pro jednání před Evropskou radou a pak jednání s 26 státy EU."
Paroubek také sdělil, že problém je dán i tím, jak dopadly prezidentské volby. Na stranu ODS a lidovců řekl: „Oni zvolili prezidenta Václava Klause prezidentem republiky.“
Vládu by ale nekritizoval za to, co vyjednala: „Když se dívám na to, že si Polsko něco takového vyjednalo, tak jsme o tom mohli uvažovat, ale vládě bych to nevyčítal jako Václav Klaus.“
I on se ale pustil do bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, že o odsunu sudetských Němců hovořil jako o vyhnání a tvrdě kritizoval prezidenta Beneše.