Článek
Klášteru, ve kterém nejsou žádní mniši a spravuje ho Spolek přátel oseckého kláštera, tak nezbývá nic jiného než se o majetek soudit. V cisterciáckém klášteře v Oseku po válce působili hlavně němečtí mniši, ti byli podle dochovaných zpráv odsunuti do Německa.
Podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové poprvé zamítli žádost, protože měli pochybnosti, zda jsou cisterciáci „oprávnění majitelé“.
Podle registru církevních osob ministerstva kultury je statutárním zástupcem Cisterciáckého opatství v Oseku Jindřich Koska, který je zároveň i prezidentem spolku přátel kláštera. Církevně spravuje klášter v Oseku litoměřická diecéze.
Poté, co klášter neuspěl v první instanci, se odvolal k SPÚ. „Státní pozemkový úřad ale potvrdil stanovisko Lesů ČR s tím, že šlo o konfiskaci majetku na základě konfiskační vyhlášky z roku 1945, a proto nemají na majetek nárok,“ řekla Právu Jouklová.
O konfiskaci na základě Benešových dekretů moc dohledatelných informací neexistuje.
Pytle místo vlajky
Nepřímo na ni odkazuje interpelace národně socialistických poslanců na ministra zemědělství z roku 1946, která ho nabádá „aby provedení konfiskace a znárodnění zmíněného jmění nebylo žádným způsobem odsunováno a protahováno“.
Ke konfiskaci podle poslanců měl ministr zemědělství co nejrychleji přistoupit proto, že představitelé kláštera měli prý vždy vystupovat protičesky. „Vzpomínáme namátkou jen, jak v den narozenin presidenta republiky vyvěsili místo státních vlajek provokativně pytle,“ stojí v tehdejší interpelaci.
Existují obecné pochybnosti o tom, zda vůbec bylo možné Benešovy dekrety na církevní subjekty aplikovat
S tím, že klášteru byly lesy konfiskovány na základě dekretů, nesouhlasí právní zástupce cisterciáků.
„Existují obecné pochybnosti o tom, zda vůbec bylo možné Benešovy dekrety na církevní subjekty aplikovat,“ řekl před časem advokát kláštera Jakub Kříž. Případ kláštera v Oseku je podobný osudu benediktinského kláštera v Broumově.
Tomu také SPÚ odmítl vydat tisíce hektarů lesů a polí, protože o ně měl přijít na základě „dekretu prezidenta republiky o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa z června 1945“.
Také v Broumově byli po válce němečtí mniši, kteří byli odsunuti do Německa.
Jediný rozdíl je v tom, že broumovský klášter dnes spravuje převor břevnovského kláštera.
Lesy mají hotovo
Podle Jouklové mají Lesy ČR vyřízených přes 95 procent církevních žádostí. Hlavně katolická církev požádala celkem o 140 tisíc hektarů lesů. Lesy ČR už rozhodly o tom, že 60 tisíc hektarů církvím vrátí, 20 tisíc je nedořešeno z formálních důvodů a rozhodnutí o 60 tisících hektarech nechaly na pozemkovém úřadu.
Ten sice ve správním řízení rozhoduje pomalu, ale zatím až na výše uvedené výjimky ve prospěch církví.
Podle informací Práva museli úředníci Lesů ČR změnit názor už v případě více než osmi tisíc hektarů lesů. Díky rozhodnutí pozemkového úřadu tak získá tisíc hektarů lesů Královská kanonie premonstrátů na Strahově (celkově už dostala zpět přes 4000 hektarů lesů) a zhruba 6000 hektarů Biskupství ostravsko-opavské (celkově přes 8000 hektarů lesů).
Bez dokladů nelze dohodu uzavřít
Podle Jouklové se nedokázali v některých případech s církvemi na vydání dohodnout proto, že neměli čas získat všechny potřebné doklady. „Pokud během šesti zákonem stanovených měsíců nezískáme všechny potřebné dokumenty a nenabudeme jistoty, že jsou splněny veškeré zákonem určené podmínky potřebné k uzavření dohody o vydání nemovitých věcí, dohodu nelze uzavřít,“ řekla Právu.
Např. v případě strahovských premonstrátů neměly Lesy pochybnosti, ale uzavřít dohodu jednoduše nestihly, a proto se netrpěliví mniši obrátili na SPÚ. Ten jim vyhověl. „U Královské kanonie premonstrátů na Strahově nebyly ve správním řízení shledány překážky pro vydání majetku,“ sdělila Právu Petra Horáková z SPÚ.
V případě ostravsko-opavského biskupství to bylo složitější, protože Krajský pozemkový úřad pro Moravskoslezský kraj musel zkoumat, zda část pozemků, které patřily Vratislavskému arcibiskupství, nebyla konfiskována na základě Benešových dekretů. „Správním orgánem nebyl v archivech dohledán a ani účastníky řízení nebyl doložen žádný doklad prokazující tuto překážku pro vydání,“ dodala Horáková.
Pozemkový úřad ale neřeší pouze správní řízení, sám řeší vydání zemědělské půdy. Zatím rozhodl o vydání zhruba deseti tisíc hektarů polí a luk. Jde zhruba o třetinu veškerého zemědělského majetku, o který církev požádala.
