Když se spojí talent a píle. Mladí sourozenci září v hasičském sportu, pomáhali při covidu i s požárem v Hřensku

Jejich domovským sborem je SDH Cítoliby v Ústeckém kraji. Čtyřiadvacetiletá Eliška a její o tři roky mladší bratr Daniel se k hasičům dostali už jako děti. „Informace o hasičském kroužku přišla tenkrát do školy, tak jsme si to vyzkoušeli, zalíbilo se nám to a u hasičů jsme již zůstali,“ vypráví pro Novinky.

„Je tam skvělá parta lidí, se kterými se vždy rádi sejdeme, a když je možnost, tak strávíme společně čas,“ říkají sourozenci. Cítolibští hasiči se podle nich neobjevují jen u výjezdů, zapojují se i do řady akcí pro veřejnost.

„Pořádáme každoročně staročeské máje, ples nebo pálení čarodějnic. Pomáháme při sportovních akcích například se zajištěním bezpečnosti na silnicích. Sami pořádáme soutěž v požárním sportu pro děti a TFA soutěž pro dospělé. Je toho opravdu hodně,“ vyjmenovávají.

Ve zmíněné TFA porovnává síly s ostatními i Eliška s Danielem, zapojují se do ní jak na národní, tak mezinárodní úrovni. Simuluje se při ní práce hasiče při zásahu, závodníci proto soutěž absolvují v kompletním zásahovém obleku, obuvi a přilbě s dýchacím přístrojem.

„První úsek se skládá z roztažení hadicového vedení a následuje zabalení dvou hadic. V druhém úseku se začíná s disciplínou hammer box nebo kaiser box s údery, pak průlez tunelem s kanystrem, transport osmdesátikilové figuríny na 60 až 70 metrů a výlez na třímetrovou bariéru,“ vysvětluje Dan.

Ve třetí části se staví dva žebříky o zeď, následuje výstup na lešení nebo po schodech s kanystry, vytažení břemena a sestup zpět dolů. Ve finálním úseku se pak musí vystoupat do výškové budovy, ideálně až do 15. patra.

Hasiči tak při závodech dostávají pořádně do těla. Podle Vrbových jde o skvělou zkoušku síly, vytrvalosti a rychlosti. Během zimy se na soutěž připravují především v posilovně, během nebo kruhovými tréninky. S blížící se sezonou přidávají specifické tréninky, trénují jednotlivé disciplíny a výstupy. A tvrdá dřina se jim vyplácí, seznam jejich úspěchů není rozhodně krátký.

O Danielovi se mluví jako o supertalentu v TFA, který má na svůj věk neskutečnou píli. Z evropského mistrovství v Německu si loni dovezl 4. místo, stejně skončil i na světových hrách World Firefighters Games (WFG) 2024 v Dánsku a na loňském MČR v Brně získal stříbro. Je také několikanásobným mistrem TFA ligy Severu, což je aktuálně největší česká liga, na které s přehledem porážel i profesionální hasiče.

Právě v této lize sourozenci začínali, soutěž probíhá v rámci jednotlivců, ale i týmů, tedy hasičáren. „Je to taková naše srdcová záležitost, a pokud chce někdo s TFA začít, tak si to sem dorazte vyzkoušet. Je zde možné si i vypůjčit zásahový oblek a další vybavení,“ lákají na něj ostatní.

Jednou ze soutěží ligy je také krosový běh terénem v délce 1,6 kilometru a samozřejmě v plné výbavě, koná se pod názvem Hazmburský hasič a je i pro juniory. Informace o všech tuzemských závodech najdete na stránce www.pozarnisporty.cz.

Neméně talentovaná Eliška poprvé zazářila na MČR TFA v roce 2021 ve Svitavách, kde všem vytřela zrak 2. místem. „Ze všech soutěží asi nejvíce vzpomínám právě na toto mistrovství. Byl to můj první velký závod a skoro nikdo z nás s medailí nepočítal. Mělo to své kouzlo,“ přiznává s tím, že na dalším mistrovství ve Štramberku všichni očekávali, že svůj úspěch zopakuje.

„Bohužel na něm ale přišel úraz kotníku a mým jediným přáním se tak stalo soutěž dokončit, nakonec z toho bylo 7. místo. Díky tomu jsem si uvědomila, jak skvělé lidi kolem sebe mám a děkuji všem, kteří při mně stáli. Bylo to období trápení, podstoupila jsem nakonec operaci a sezona 2024 byla ve hvězdách,“ vypráví.

Přála si pak znovu zabojovat na republikové úrovni o „placku“. „A když jsem zjistila, že medaile opravdu klapla a ještě zlatá, došlo i na slzy. Nebyl to jednoduchý rok, ale tohle byla za něj asi ta nejhezčí odměna,“ říká spokojeně Eliška.

Blýskla se i v zahraničí, na WFG obsadila v Portugalsku v roce 2022 stříbrnou příčku, o dva roky později v Dánsku 4. místo a na evropském mistrovství v Německu skončila celkově třetí.

„Na TFA mě nejvíc baví ta komunita lidí, přátelství je to nejcennější, co mi soutěž za celou dobu dala. Když se rozhodnete vyrazit na tyto závody, nemusíte se bát požádat o radu zkušenější závodnice. Jasně, na trati se každá pereme o co nejlepší výkon, ale jakmile závod dokončíme, tak cítím, že opravdu jedna druhé přejeme co nejlepší výkon,“ dodává ze zkušenosti.

Daniel je v Cítolibech součástí výjezdové jednotky. A i když podle něj v některých lokalitách dostatečný počet členů dobrovolných hasičů schází, u nich funguje generační obměna dobře. „Velká část z nás vlastně v hasičárně vyrostla, začali jsme s požárním sportem a pak se v 18 letech přidali i do jednotky. Někde už je hasičina rodinnou tradicí, která se předává z generace na generaci, u nás dvou ale v rodině nebyla,“ doplňuje mladý sportovec.

V roce 2022 se zapojil do hašení největšího lesního požáru v Česku. V Hřensku se tehdy během tří týdnů vystřídalo na šest tisícovek hasičů. „Něco jiného je vidět požár v televizi a pak ho zažít na místě. Na poničenou přírodu nebyl vůbec hezký pohled. Povětšinu času jsme pracovali ve strmém terénu, takže to bylo náročnější, museli jsme dávat pozor na ohořelé stromy,“ vzpomíná na svou tehdejší práci.

To Eliška zase přiložila ruku k dílu během pandemie koronaviru. „Byla jsem na onkologickém oddělení a v očkovacím centru v Ústí nad Labem, pomáhala jsem s triáží pacientů, s vyplňováním údajů v očkovacích centrech při příchodu, prostě se vším možným, co byla zrovna potřeba,“ uvádí.

Holky mají podle ní mezi hasiči rozhodně své místo, a to nejen u těch dobrovolných. „Teď už máme ženy i u profesionálních hasičů a ukazují, že se to zvládnout opravdu dá. Neříkám, že je to pro každého, ale pokud zvládne žena práci fyzicky, dokáže fungovat v mužském kolektivu a opravdu chce práci výjezdového hasiče dělat, tak proč jí to neumožnit?“ myslí si studentka všeobecného lékařství v Praze.

Když zrovna nestuduje nebo není s hasiči, ráda tráví čas, jak sama říká, akčně – vyráží na hory, na kolo, lyže nebo běžky a pak si odpočine u filmu nebo seriálu. Sport baví i jejího bratra, který se věnuje také myslivosti. V hlavním městě je posluchačem Technické fakulty České zemědělské univerzity. „Ale moc mě to nebaví, takže bych téma školy raději více nerozepisoval,“ směje se na závěr.

Přiblížit lidem práci dobrovolných hasičů je také jedním z cílů fotosoutěže, kterou pořádá společnost Seznam.cz v partnerství s projektem Hasičovo.cz. Pokud možno co nejoriginálnější či nejvtipnější fotografie mohli dobrovolní hasiči registrovat do neděle, od pondělí 24. února pak mohou všichni přihlášení uživatelé Seznamu rozhodovat o vítězi.