Když se narodila, vážila 395 gramů

V inkubátoru byla 100 dnů. Šťastní rodiče si ji odvezli domů 31. března. „Je nejmenším miminkem, o které zatím na našem novorozeneckém oddělení pečovali,“ řekl Právu mluvčí nemocnice Adam Fritscher.

Zpočátku to podle něj nevypadalo, že by se těhotenství Jany Flasarové z Přerova mělo nějak dramaticky vyvíjet. K obratu došlo až při kontrole v centru fetální medicíny fakultní nemocnice. Tehdy se dozvěděla, že její holčička neroste. „Cítila jsem se úplně hrozně. Říkali mi, že může umřít a že ji nebudou moci zachránit,“ popisuje nepříjemné okamžiky Jana Flasarová.

V této chvíli, konkrétně ve 26. týdnu těhotenství, se o případu dozvěděli odborníci z novorozeneckého oddělení fakultní nemocnice. „Kolegové nás přizvali ke konzultaci s informací, že děťátko dlouhodobě neroste a že bude potřeba se rozhodnout, jak v těhotenství pokračovat dále,“ vzpomíná lékař Martin Wita.

Strategií podle něj bylo ponechat miminko v bříšku co nejdéle. Ve 28. týdnu těhotenství už však zdravotníci nemohli déle čekat. Vaneska se narodila loni 22. prosince. Nevážila přitom ani polovinu standardní váhy, která ve 28. týdnu bývá kolem jednoho kilogramu.

„První dva týdny to bylo hrozné. Nemohla jsem si Vanesku ani pochovat, protože byla zaintubovaná,“ vzpomíná maminka, která po ukončení několikadenní hospitalizace za dcerkou jezdila každý den.

A v době, kdy nemohla být s holčičkou přímo, využívala možnosti sledovat ji na online kameře. „Na novorozeneckém oddělení je úžasný personál, cítila jsem se tam jako v rodině,“ chválí zdravotníky.

Když byla Vaneska propuštěna domů, vážila 1770 gramů. „Věděli jsme, že ještě bude potřebovat delší dobu kyslík, takže jsme rodiče vybavili přístrojem, který umožňuje kyslík doma mít. A z hlediska výživy jsme věděli, že to, co Vaneska potřebuje, dostane od maminky. Nebylo už tedy třeba dalšího pobytu v nemocnici a její stav můžeme monitorovat ambulantní cestou,“ dodal Wita.