Článek
Jedním z důvodů je i to, že tramvajová doprava se v Brně od dvacátých let minulého století příliš nezrychlila, případně že podzemní doprava nemusí být jen výsadou milionových metropolí, ale i měst jako italská Brescia nebo německý Frankfurt nad Mohanem. Možnostmi i potřebností výstavby tunelů pod moravskou metropolí se zabýval online seminář pořádaný Kanceláří architekta města Brna.
„Tento projekt je v Brně v různých variantách připravován dlouhé desítky let. Už brzy by měla brněnská podzemní dráha získat konkrétní podobu. S rozhodnutím, kterou možnost zvolit a kudy přesně trať povede, pomůže především připravovaná studie proveditelnosti. Hotová by měla být v roce 2022,“ shrnul dopravní specialista Martin Všetečka z Kanceláře architekta města Brna, která je odborným garantem projektu.
Kryt pod brněnským Petrovem se zpřístupní veřejnosti
Všetečka upozornil na nelichotivý fakt, že v roce 1923 tramvaj trasu Pisárky–Semilasso zvládla za 28 minut a v roce 2017 za 29 minut.
„V centru města je výrazně nižší rychlost tramvaje, navíc se potýkáme s kapacitními problémy. U silniční sítě se bere jako standard, že se modernizuje, v Brně je pod zemí i síť kolektorů a podzemní dráha není nic nereálného, ostatně nyní se staví podzemní úsek ve Starém Lískovci, kde vede trať v tunelu v okrajové části Brna,“ popsal Všetečka.
Na cestující v Brně bude dohlížet svatá Barbora
Přednášející se nakonec shodli na tom, že podzemní dráha v Brně má smysl. Síť podzemní dopravy mají i města s výrazně nižším počtem obyvatel, než má Brno se svými necelými 400 tisíci. Příkladem může prý být například Brescia (190 tisíc obyvatel) nebo Lausanne (136 tisíc) ve Švýcarsku.
Podle Všetečky by se ale Brno nemuselo bát srovnání s Helsinkami, Poznaní, nebo dokonce Frankfurtem nad Mohanem, jedním z finančních center Evropy s jedním z nejfrekventovanějších letišť na světě.