Kdo šíří nenávist? Sociální sítě mají rády emoce, jen na nich to ale není

Po útoku na Roberta Fica stoupl počet nenávistných komentářů v on-line prostoru oproti dubnu až o 60 procent, vyplývá z údajů start-upu elv.ai, jenž se na toto téma zaměřuje.

I když po různých vyhrocených událostech bývá nenávistných komentářů víc, což se děje i v Česku, nárůst byl tentokrát nevšední. Zmiňovaný start-up zaznamenal den po útoku na více než 60 profilech médií a veřejných institucí více než 72 tisíc komentářů, přičemž nenávistných z nich bylo 21,62 procenta.

Některé komentáře schvalující násilí již řeší policie, a to na Slovensku i v Česku. Dokonce už padly i nějaké tresty.

Odborníci v této souvislosti upozorňují na polarizaci společnosti - a to jak české i slovenské - s tím, že svůj podíl na tom mají i sociální sítě.

„Facebook již v roce 2012 provedl experiment s více než 700 tisíci lidmi, ve kterém zkoumal šíření pozitivních a negativních emocí. V dalších studiích se zjistilo, že lidé jsou přirozeně více motivováni reagovat na negativní podněty, které vyvolávají silné emoce jako strach, hněv nebo smutek, a také je častěji sdílejí. Věc má evoluční základ, protože negativní informace pomáhají identifikovat potenciální hrozby a rizika v našem prostředí. V minulosti bylo přežití člověka závislé na schopnosti reagovat na nebezpečí, a tak bylo důležité být citlivý na negativní signály,“ uvedl marketingový expert Jakub Horák pro Novinky.

Poznamenal, že sociální sítě vytvářejí „názorové bubliny“, které se navzájem neposlouchají a nelze je přesvědčit argumenty. To se pak může promítnout i do konfliktu mimo on-line prostor.

„Lidé se bez obav vyjadřují způsobem, který je mimo společenské normy. Slova vytvářejí nenávist a ta může vést k fyzickým útokům, pokud bude na sítích schvalována,“ uvedl Horák.

I mediální analytik Josef Šlerka si všímá vlivu sociálních sítí, problém ale vidí hlavně v chování politiků, kteří normalizují nenávist v rámci siláckého vystupování ve snaze zaujmout své příznivce a přitáhnout voliče. Česká společnost podle něj není tak polarizovaná jako na Slovensku, „ale docela úspěšně do toho směřujeme“.

„Myslím si, že podíl politiků a obecně elit je na tom velmi vysoký, a ty silné emoce přinášejí velké zapojení publik na sociálních sítích, což vytváří takovou zpětnovazební smyčku, která ty politiky povzbuzuje k tomu siláctví. To je velmi negativní jev,“ podotkl Šlerka.

Elity podle něj svým vystupováním na sociálních sítích vytvářejí společenskou normu, „že takhle je to v pořádku“.

„Podceňujeme vytváření té společenské normy, ale sítě pouze zesilují fenomény, které už ve společnosti jsou. Tím se bohužel dostáváme do smyčky vzájemného posilování a zesilování toho chování ve společnosti. Ta touha po tom siláctví je tu odjakživa, akorát, že dřív to bylo kultivovanější,“ uvedl mediální analytik.

Někteří politici vládní koalice po atentátu na Fica přišli z obviňováním médií a opozice z šíření nenávisti, že oni sami nevolí vždy korektní slovník, jim vzápětí připomněli lidé na sociálních sítích.

Na jednom z videí je zaznamenáno třeba skandování vyvolané místopředsedou Směru Ľuboše Blahy, že končící slovenská prezidentka Zuzana Čaputová je „americká ku*va“. Za Blahou při tom stojí další politici nejsilnější vládní strany včetně Roberta Fica, který se urážení prezidentky směje. Na jiné kompilaci zase například Fico, tehdy v opozici, vybízí veřejnost, aby společně s nimi vzali „palice a lopaty“ a šli do Národní rady nebo na Úřad vlády. Někdejšímu premiérovi Eduardovi Hegerovi zase například chtěl nacpat „do huby“ rohlík namazaný máslem.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a její zvolený nástupce Peter Pellegrini z vládní strany Hlas po atentátu na společné tiskové konferenci vyzvali ke zklidnění napětí ve společnosti a opuštění bludného kruhu nenávisti.

Šlerka upozornil, že sociální sítě umožnily extremistickým a populistickým subjektům obcházet kontrolní mechanismy médií a získat příznivce, které by jinak tak lehko nezískaly. „Ale to by samo o sobě nestačilo k polarizaci ani na Slovensku, ani v Česku,“ doplnil.

I když je na sítích vidět hodně negativních příspěvků, pochází podle něj od relativně malého objemu lidí. „Z výzkumů se ukazuje, že třeba příznivci extremistických stran mají násobně větší aktivitu na sociálních sítích, takže tam vypadají větší, ale o jejich reálné moci to nevypovídá tolik,“ vysvětlil.

K jejich relativizaci podle něj přispívali i slovenští vládní politici, když neodmítali účast třeba ani v neonacistických podcastech.