Kde mě teď v šedesáti vezmou? Lidé ve frontě na náhradní mzdy dávali najevo zklamání z Liberty

„Nechtěli jsme být na konci,“ vysvětloval Dariusz, proč i s několika kamarády dorazil na místo určení už v pět ráno. „Vypíšeme papíry a budeme čekat na peníze,“ dodal muž, jenž do huti dojíždí s kolegy posledních pět let. Každý den absolvují z polského města Jastrzębie-Zdrój 40 kilometrů tam a po směně stejnou cestu zase zpátky.

Zatímco jeden z jeho přátel byl rozhodnut hledat si nové místo, Dariusz chce čekat. „Uvidíme. Počkáme dva tři měsíce a pak se uvidí, jestli zůstaneme tady, nebo si budeme hledat něco nového,“ řekl muž, jenž pracuje na svařovně trub.

Počkat chce i jeřábnice Marcela, která v Liberty Ostrava prožila celý profesní život. „Dělám tady dvaačtyřicet let a nečekala jsem, že mě něco takového ještě potká pět a půl roku před důchodem,“ povzdychla si žena, která se do fronty postavila v půl osmé.

I ona chce počkat tři měsíce, což je doba, po kterou bude hutníkům vyplácet náhradní mzdu stát. A bude si asi hledat brigádu. „Podívám se na nějakou nabídku práce a pak se rozhodnu. Ale tím, že jsem tady byla tak dlouho, tak jsem prakticky zakrněla. Nepracuji na sobě celých čtyřicet roků, protože jsem tady byla spokojená. A kdo si mě teď vezme v šedesáti,“ ptá se Marcela zklamaně.

Její situace je o to horší, že v podniku pracuje jako montér ocelových konstrukcí i její manžel. I to byl důvod, proč šla žádat o nevyplacenou mzdu hned první den. „Navíc jsme dostali nařízeno, že si musíme vybrat dovolenou, takže tady nebudu,“ podotkla žena. Zopakovala, že nečekala, že to s enháčkem, jak se huti v Ostravě říká, může dojít tak daleko. „Snad to někdo koupí. Jsem optimista. Mohl by,“ doufá.

To, že huť skončí v insolvenci a nebude mít ani na platy, nečekal ani předák na lince Jaroslav Horňáček. „Čekali jsme, že se vrátíme do práce,“ hlesl. Na otázku, co na současnou situaci říká, odvětil: „Co na to říct? Nevím, nemám k tomu slov.“

Ani muž pracující v Liberty 13 let zatím nemá zaječí úmysly. „Počkám tři měsíce a pak se uvidí,“ potvrdil s tím, že i když byl od prosince většinu času doma, nezahálel. „Měl jsem brigádu. Pracovat se někde musí,“ dodal Horňáček.

Zhruba v polovině fronty postávali spolu a čekali na vyřízení žádosti Václav Hejdák a David Pavlišta. Oba jsou v podniku 32 let. Hejdák přiznal, že to, co se v Liberty Ostrava děje, vnímá špatně. Odejít ale nechce.

„Po tolika letech určitě ne,“ uvedl. „Já jdu pryč. Už ve středu mám schůzku a budu vědět, jestli mě vezmou,“ kontroval rozhodně Pavlišta, jenž pracuje ve výrobě stavebních profilů. „Doufali jsme, že se to zlepší, ale teď už tomu nevěřím,“ objasnil, proč odchází. „To já si v mých letech už nic nehledám, protože by mě stejně nikde nevzali,“ míní Hejdák, jenž pracuje jako strojvedoucí na vlečce. „Počkám a uvidím,“ uzavřel.

Huť Liberty Ostrava je ve finančních problémech delší dobu, přes 1300 věřitelům dluží miliardy. Od prosince, kdy jí firma Tameh Czech zastavila kvůli neplacení dodávky energií, většina provozů v podniku stojí. Liberty se pokoušela o preventivní restrukturalizaci, ale protože denně tratí 25 milionů korun, skončila před pár dny v insolvenci.

Z 5100 zaměstnanců jich aktuálně chodí do práce asi 1500, v provozu je pouze výroba svodidel, důlních výztuží, zinkovna a tento týden se má spustit středojemná válcovna.

Pro hutníky, kteří mají finanční problémy, spustil Moravskoslezský kraj program bezúročných půjček. Každý zaměstnanec Liberty Ostrava si může jednorázově půjčit 25 tisíc korun.