Kde je vaše ctnost poučit se z minulosti? Český velvyslanec v Německu varoval před Manifestem za mír

„Co se stalo z německé zvláštní disciplíny - ctnosti poučit se z minulosti?“ ptá se Kafka.

Manifest, který doposud podepsalo přes 718 000 lidí, vyzývá německého kancléře Olafa Scholze, aby okamžitě zastavil dodávky zbraní na Ukrajinu a začal jednat o příměří. Přímo na ruského prezidenta Vladimira Putina, který invazi nařídil, se tento dokument neobrací.

Kafka na úvod uznává, že právo manifesty psát a podepisovat nedílně patří do civilizované společnosti bez ohledu na to, zda takové dokumenty jsou inspirativní, provokativní nebo krátkozraké. Manifest za mír by ale podle něj rozhodně neměl být brán na lehkou váhu. „A to ani v jiných evropských zemích,“ uvedl s tím, že i když je adresován kancléři Olafu Scholzovi, rád by se k textu osobně vyjádřil. „Zdá se mi to důležité pro mou zemi i pro mne,“ poznamenal velvyslanec.

„Nechci být nespravedlivý, ale musím říci, že když ho čtu, tak v něm sice nacházím odkazy na válečné dějiny obecně, ale prakticky nic, co by se dalo chápat jako poučení se z moderní evropské historie. Sotva člověk najde rozlišení mezi pachateli a oběťmi a nedočte se o žádné výzvě, že i tentokrát se mělo zabránit počátkům, které jednoznačně přicházejí z Putinova Ruska,“ napsal Kafka. „Co však člověk najde, je mnoho strachu. Tento strach se neobjevuje jen jako pocit, ale nepřímo jako argument, aby se tentokrát rezignovalo na spravedlnost a historické lekce,“ uvedl český diplomat.

Mít strach je podle Kafky lidské a strach je znát i v jiných evropských zemích. „I já mám strach. To by ale neměl být důvod, proč by se člověk právě v Německu, v zemi naší inspirace, měl vzdát lekce z vyrovnání se s minulostí,“ dodal. Kafka věří, že veřejná debata v Německu povede právě k tomuto výsledku, protože v takovém případě by manifest přinesl něco pozitivního.

Manifest za mír vyvolává nejen na německé politické scéně kontroverze, kritici ho označují za ustupování agresorovi. O dokumentu opakovaně hovořil i kancléř. V rozhovoru s nejprodávanějším německým listem Bild řekl, že manifest ponechává zcela stranou skutečnost, že Putin chce mír nadiktovat tak, aby získal velkou část Ukrajiny. „To se nesmí stát,“ řekl Scholz. Před týdnem v rozhovoru s veřejnoprávní stanici ZDF poznamenal, že moment, který otevře vyhlídky na mír, musí teprve nastat.

Wagenknechtová a Schwarzerová v manifestu sice konstatovaly, že Rusko Ukrajinu brutálně napadlo, zároveň ale vyjádřily pochyby o současné podobě západní solidarity s Kyjevem. Uvedly, že Rusko jako největší jadernou mocnost světa nelze ve válce porazit a že nejpozději při ukrajinském útoku na Krym Putin zahájí maximální protiúder.

„Směřujeme tedy nezadržitelně ke světové válce a k jaderné válce? Nebyla by to první velká válka, která tak začala. Byla by ale možná poslední,“ napsaly Wagenknechtová a Schwarzerová. Obě jsou proto přesvědčeny, že je třeba okamžitě zastavit dodávky zbraní a ihned pod vedením kancléře začít vyjednávat. Jednání podle nich není kapitulací, ale hledáním kompromisů. „A to na obou stranách,“ dodaly.

Manifest kritizují nejen Scholzovi sociální demokraté (SPD), ale také koaliční Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP). Ostře proti Wagenknechtové a Schwarzerové vystoupil i šéf opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, podle něhož autorky jen nahrávají Putinovi a čistému násilí a zároveň přehlížejí právo Ukrajiny na sebeurčení a sebeobranu.