Kde je slíbených 800 milionů na uklízečky? Školy je vyplácejí z mezd učitelů

A také poslance zajímalo, co bude se slíbenými 800 miliony korun, které byly pro tyto účely přislíbeny.

Se situací v krajích seznámil zákonodárce poslanec David Šimek (KDU-ČSL), který je i předsedou školské komise Svazu měst a obcí.

„Financování a rozdělování peněz v rámci dohodovacích řízení v jednotlivých krajích funguje tak, že mohou žádat o peníze školy, které dostaly méně peněz než v loňském roce. Těch škol je minimum. V Pardubickém kraji se jedná o dvě. Je to dáno tím, že se přidávalo na platech učitelů, tak se těch řízení neúčastní velké množství škol,“ přiblížil.

Radní pro školství Kraje Vysočina Jan Břížďala (Piráti) dodal, že v jeho kraji se do dohodovacích řízení zapojily tři školy, které jsou tradičními účastníky, a jejich nároky byly v řádu desítek tisíc korun. „Tedy nic neobvyklého,“ dodal.

Vrchní ředitel ekonomické sekce ministerstva školství Pavel Křeček připomněl, že po schválení státního rozpočtu chyběly resortu školství peníze na pokrytí 7500 pozic nepedagogických pracovníků, tedy uklízeček, školníků, hospodářek, účetních či správců IT.

Šéf resortu Mikuláš Bek (STAN) se nakonec dohodl s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) na dodatečných 800 milionech korun, které by měly pokrýt na 2500 úvazků. Zbylých 5000 úvazků jsou podle resortu neobsazeny. Školám však chybějí i tyto peníze, protože z nich odměňovaly zaměstnance, kteří odváděli práci za chybějící kolegy.

Křeček také připomněl, že ministerstvo poslalo školám zvýšený objem peněz tak, aby učitelé mohli pobírat v průměru 130 procent průměrné mzdy za rok 2022.

Zpochybnila to stínová ministryně školství Jana Berkovcová (ANO). „Ve výsledku je to tak, že ten závazek navýšení platů učitelů se rozplývá. A potom tedy těch 800 milionů zůstane téměř netknutých?“ tázala se.

A za pravdu jí dal i koaliční poslanec a exministr školství Petr Gazdík (STAN): „Nerad to říkám, ale skutečně část těch prostředků pro učitele v tuto chvíli jde na nepedagogické pracovníky. Mám informace ze škol. Udělalo to tak opravdu hodně ředitelů. A to není úplně fér.“

To, že by poptávka po dofinancování byla mnohem větší nebýt přísných kritérií, naznačil i předsedající výboru Pavel Klíma (TOP 09), který je i náměstkem pro školství Jihočeského kraje.

„U nás zažádalo o dohodovací řízení 40 škol, protože reagovaly na původní vyhlášení ministerstva, že si mohou požádat peníze na neobsazená místa. Že je to nakonec jinak, ukazuje na nedostatky v komunikaci ze strany ministerstva. Většina ředitelů si nakonec nějak poradila,“ řekl. I podle Břížďaly se většina ředitelů dokázala zařídit.

Šimek pak požádal Křečka, aby vysvětlil, kde se slíbených 800 milionů nachází, jak budou rozdělovány a zda zůstanou k dispozici mateřským, základním a středním školám.

„Jako ministerstvo jsme říkali, že každá škola má právo se obrátit na úřad v rámci dohodovacích řízení. Nelze jim v tom bránit. Samozřejmě krajský úřad má pravomoc říct si nějaká kritéria, podle kterých to bude posuzovat,“ řekl Křeček.

„Údaje od krajských úřadů budeme mít na konci dubna a budeme prezentovat, jak ta řízení dopadla a jaký objem byl profinancován. A ano, je možné, že to nebude celý objem 800 milionů korun, že to bude méně,“ připustil.

Na to reagoval Šimek odtažitě: „Viděl jsem metodický pokyn, který šel jak krajům, tak pak k nám, obcím. Mohly požádat jen ty školy, které dostaly méně peněz než loni.“

„Až nám příště přinesete výsledek dohodovacích řízení, budou tam uspokojeni všichni, kteří o to požádali, protože to byli jen ti, kteří se dostali do trablí. To se dozvíme. Ale nedozvíme se, že mnoho dalších škol zafinancovalo nepedagogy na úkor vyšších platů pedagogů. Ale ano, ředitelé si s tím poradili, zvládli to,“ odtušil.