Článek
„Češi si myslí, že ví, co je zdravý životní styl, ale v praxi jej nedodržují,“ uvedla Aneta Martišková ze společnosti Edenred, mezinárodního koordinátora průzkumu.
„Jako hlavní faktory, které je ve zdravém stravování omezují, uvádějí především cenu a málo času,“ řekla s tím, že Češi dají za stravování dvacet až třicet procent svých příjmů, čtyři z pěti Čechů se obávají dalšího zdražování potravin.
„Naopak zdravě je nutí jíst především zdravotní důvody, na druhém místě uvádějí chuť a rozmanitost,“ uvedla Martišková.
Pět kroků k lepšímu tělu. Není to raketová věda, tvrdí odborník
Průzkum podle ní ukázal, že Češi v jídle příliš neřeší trendy, byť oproti údajům z 15 let starého šetření je znát mírný posun směrem ke zdravější stravě. Mají raději studenou večeři, pivo k obědu pomalu nahrazuje nealko a méně se u nás jí i dříve oblíbené knedlíky.
Obezita není politické téma
Podle viceprezidenta Hospodářské komory ČR Tomáše Prouzy začíná být nezdravý jídelníček největším strašákem dneška.
„Česko je výrazně pod evropským průměrem, co se týče dožití života ve zdraví, a stravování s tím úzce souvisí,“ uvedl.
„Pětasedmdesát procent lidí má problém s nadváhou, 19 procent s obezitou a u dětí je tento příběh ještě smutnější. Není to oblíbené politické téma. To, že lidem řeknete: ‚Jste tlustí, nežerte tolik,‘ vám ve volbách body nepřinese,“ doplnil Prouza.
Polovinu úmrtí v ČR lze podle něj připsat rizikovému chování.
„Už dávno není pravda, že lidé umírají dřív proto, že kouří. Nezdravá strava už předběhla tabák. Lidé si myslí, že pomůže, když se budou víc hýbat. To sice pomáhá, ale nefunguje to tak, že se přežeru a pak si půjdu zacvičit,“ řekl Prouza.
V postoji k uprchlíkům jsou Češi rozpolceni
Zelenina je i svíčková
Na jeho slova navázala Eliška Selinger ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ). „Zdravotní stav české populace skutečně není nejlepší. Nadváha a obezita jednoznačně rostou, s nimi jsou spojené srdeční choroby i nádorová onemocnění,“ řekla.
„Osmačtyřicet procent lidí se přiznalo, že nesní ani jednu porci ovoce a zeleniny denně, přitom bychom měli sníst pět až šest minimálně, ale spíš více,“ dodala Selinger.
Podle ní je spousta lidí ovlivněna mýty, které kolem zdravé stravy panují, například to, že je bez chuti. „To je obrovský mýtus. Lidé se domnívají, že zelenina rovná se salát. Zelenina je ale i dobře udělaná svíčková nebo rajčatová omáčka,“ upozornila lékařka.
Z průzkumu také vyplynulo, že každý třetí člověk pravidelně nesnídá, polovina lidí pravidelně nesvačí.
Jedno procento oslovených si pravidelně dává k snídani pivo, půl procenta víno. Mnoho z nich také solí víc, než by mělo.
„Pohybujeme se v nenormálním, nezdravém prostředí. Naše česká nezdravá strava se normalizovala tak, že nikoho už nenapadne, že má problém,“ uvedla.
Podle Prouzy mohou podporovat zdravý životní styl zaměstnavatelé. „Dělají vše pro to, aby zdravé stravování zaměstnanců podpořili. Ať už jde o úpravy nabídky jídel v kantýnách, dovážku jídel z okolních restaurací na pracoviště nebo finanční podporu stravování,“ přiznal.
Selinger dodala, že je též potřeba učit zdravému stravování už děti ve školách. „Když budou jíst zdravě ve školních jídelnách, promítne se to i do rodin,“ uvedla.