Každý dvanáctý žák v Plzni pochází z Ukrajiny

„Je to dáno tím, že nastupuje silnější populační ročník. I tím, že do prvních tříd byly zapsány také děti cizinců pobývajících v Plzni,“ sdělila Dagmar Škrlantová, vedoucí odboru školství mládeže a tělovýchovy plzeňského magistrátu.

Podle statistik jsou mezi zdejšími školáky silně zastoupeny děti ukrajinských utečenců, mělo by jich být přes třináct set.

„V souvislosti s jejich vzděláváním většina našich škol navýšila kapacitu v režimu takzvaného zákona Lex Ukrajina - ten umožňuje na přechodnou dobu mimořádně využívat i prostory, jež nesplňují běžné hygienické požadavky,“ uvedla náměstkyně primátora Lucie Kantorová (ANO). A zdůraznila, že se ve všech třídách podařilo udržet počty do třiceti žáků.

„S příchodem uprchlické krize jsme zřídili několik homogenních tříd pro děti z Ukrajiny. Jejich počet se ale stále snižuje,“ podotkla Kantorová. Zbývá jich pět ve dvou školách - z toho tři jsou jako odloučená pracoviště. Dvě fungují přímo v areálu dané školy a počítá se s tím, že se tamní žáci postupně zapojí do společného vzdělávání. „A žádné nové homogenní třídy již v tomto školním roce vznikat nebudou,“ konstatovala Kantorová. Ve školách fungují ukrajinští asistenti pedagogů.

Pro děti z chudých rodin radnice zajišťuje školní výbavu, letos se dočkaly tři stovky žáků. „Může jít například o děti samoživitelů či o školáky z rodin s více dětmi, které mají problémy sehnat dostatek financí na nákup školních potřeb,“ vysvětlila Lucie Hovorková z odboru sociálních služeb magistrátu.

„Nechceme, aby si rodiče brali půjčky, které by pak mohli mít problém splácet. Díky naší pomoci mohou děti z rodin, které se ocitly v ekonomické nouzi, mít kvalitní školní výbavu, podobnou, jakou mají jejich vrstevníci. Necítí se tak hned od samého začátku ve škole stigmatizováni,“ vysvětlila.

S vytipováním potřebných rodin pomohly městské obvody a neziskové organizace.