Článek
Může za to poměrný volební systém s klauzulí, že do Sněmovny usedne jen ta strana, která překročí hranici pěti procent voličů. Propadlé hlasy posílí strany, které na žebříčku partají zvolených do Sněmovny stojí nejvýš. Pro rozdělení mandátů se totiž používá D’Hondtova metoda, která zvýhodňuje strany s větším ziskem hlasů.
Účelem pětiprocentní klauzule je zabránit přílišnému štěpení politických sil v parlamentu a z toho plynoucí politické nestabilitě. „Problém nespočívá ve volebním systému, ale v tom, kolik lidí je ochotno zariskovat a dát hlas straně, která nemá jisté, že překročí pětiprocentní klauzuli,“ řekl Právu politolog Tomáš Lebeda.
Předpokládá, že letos může být propadlých hlasů víc. „Není jasné, kolik stran se dostane a kolik ne. Hrozí, že propadne rekordní počet hlasů voličů, nebo naopak ne a budeme mít velký počet stran ve Sněmovně,“ dodal Lebeda.
Naposledy v roce 2013, když kandidovalo 24 stran, byly větším stranám přerozděleny hlasy takřka 13 procent voličů. Strany, které se dostaly do Sněmovny, volilo celkově 87,3 procenta voličů. Ve volbách 2010, když kandidovalo 27 stran, propadla takřka pětina všech hlasů. Strany, které se dostaly do Sněmovny, tehdy nasbíraly dohromady pouze 81 procent.
V roce 2006 nedostalo svou vyvolenou stranu do Sněmovny „pouze“ něco málo přes šest procent hlasů, v roce 2002 skoro 13 procent.
Spravedlnost volebního systému některé strany v minulosti zpochybnily. V roce 2006 jej zelení nechali posoudit soudem. Nelíbilo se jim, že v Libereckém kraji nezískali mandát, i když tam obdrželi 10 procent. Stalo se to proto, že mandáty jsou rozdělovány stranám podle pořadí, v jakém ve volbách dopadnou. Zelení nedostali na Liberecku mandát tedy kvůli tomu, že s ohledem na velikost kraje bylo rozdělováno málo křesel a ostatní strany měly výsledek lepší.
Podobnou zkušenost má i Úsvit nebo TOP 09. V posledních volbách v Karlovarském kraji nezískalo hnutí Úsvit mandát ani se ziskem přes osm procent nebo TOP 09 s desetiprocentní podporou.
Kroužky mění pořadí
Naposledy byl volební systém měněn v roce 2002, kdy se ODS a ČSSD pokusily malé strany ještě víc omezit a podmínky pro vstup do Sněmovny zpřísnit. Prezident Václav Havel ale normu poslal k Ústavnímu soudu, který ji z velké části shodil ze stolu.
Zůstala však například tvrdší podmínka pro vstup koalic do Sněmovny. Dvoukoalice například musí získat alespoň 10 procent voličů. Kvůli tomu skončila spolupráce KDU-ČSL a Starostů, kteří se obávali, že by hranici společně překročit nezvládli.
Výsledek mohou voliči ovlivnit i kroužkováním. Na listině vybrané strany si mohou zvolit až čtyři favority, kterým udělí kroužek. Pokud kandidátovi strany, která celkově překročila hranici pěti procent hlasů, dalo nejméně pět procent voličů této strany v daném volebním obvodě tento preferenční hlas, postupuje na první místo.
Je-li takových kandidátů víc, řadí se podle počtu preferenčních hlasů. V roce 2010 proběhla masívní akce „kroužkujte odzadu“, při které ztratili svá místa někteří parlamentní harcovníci, například exministr vnitra Ivan Langer (ODS). Naopak preferenční hlasy pomohly třeba Marku Bendovi (ODS), kterého strana postavila až na 17. místo.