Článek
Čísla představily zástupkyně obou linek na konferenci s příznačným názvem Dnes neumírej, kterou v Praze uspořádala obecně prospěšná společnost Elpida.
Klára Gramppová Janečková, zástupkyně ředitelky Linky seniorů, zmínila, že v roce 2022 se zvrátil klesající trend a počet sebevražd narostl o přibližně sedm procent, podle předběžných čísel rostl i v loňském roce.
„Primárně jsou sebevraždy mezi mladistvými, ale velký počet sebevražd, zejména těch dokonaných a zejména mezi muži, je u seniorů,“ řekla Gramppová Janečková.
Demografové opravují chybné výroky politiků ohledně důchodů
Zmínila čtyři dokonané sebevraždy denně. „Je mnoho případů, kde sebevražda jako příčina úmrtí seniora nebyla odhalena,“ dodala odbornice.
Na Lince seniorů zaznamenali loni 30 tisíc volání, největší nárůst zažili v období covidu, poté počet hovorů poklesl, nyní už zase stoupá.
„Roste hlavně závažnost těchto hovorů,“ řekla Gramppová Janečková s tím, že každý den zavolá alespoň jeden senior, jenž o sebevraždě uvažuje a zmiňuje ji.
„Důvodem jsou dopady covidu i ekonomické krize. Seniorů také přibývá, lidé se dožívají stále vyššího věku. Dožívají se 80 i 85 let, ale to neznamená, že posledních deset let života tráví kvalitně,“ dodala Gramppová Janečková.
Zmínila také nízkou dostupnost psychiatrické péče. Linka seniorů je anonymní, volající se tak mohou bezpečně svěřit, příbuzní od tohoto tématu často utíkají.
„Máme dobrý, stabilizovaný tým, ale jsme na limitu. Množství lidí, kteří se na linku nedovolají, je stejné jako těch, kteří se dovolají. Další finanční prostředky nicméně nemáme,“ uzavřela Gramppová Janečková.
Ve vyšším věku budou lidé odcházet do důchodu handicapovaní a vyčerpaní, říká geriatrička
Kateřina Lišková, vedoucí Linky bezpečí, pak přinesla data za děti a dospívající, kteří na linku volají.
„Loni jsme měli 97 tisíc kontaktů. Nejvíce z nich řešilo téma sebevražd, na toto téma jsme měli 13 kontaktů denně. Druhé nejčastější téma je sebepoškozování, to bylo 11 kontaktů každý den. To je jen špička ledovce, jsou to děti, které se rozhodly vyhledat pomoc,“ uvedla Lišková.
„Často zmiňují úzkostné a depresivní stavy nebo právě sebepoškozování. Jde také o oběti šikany, týrání, zneužívání či znásilnění,“ dodala Lišková.
Na lince zaznamenali meziroční nárůst 30 procent, skokově počty narůstají posledních pět let.
„Příčin je celá řada, je to rozpad tradiční rodiny a ztráta pocitu bezpečí. Spousta rodin zažila za covidu úmrtí blízkého, sebevraždu volající viděli jako úlevu i možnost setkání se zemřelým. Zároveň se o psychických problémech více mluví, to lze vnímat pozitivně,“ řekla vedoucí Linky bezpečí.
Zmínila také sociální sítě, které mohou mít negativní dopad jak na samotnou psychiku, tak mohou vést k nápodobě.
Mladí si mezi sebou sdílí myšlenky na sebevraždu nebo snímky pořezaných zápěstí. Lišková rovněž zmínila, že polovina volajících se nedovolá, pokud však zavolají opakovaně, pomoci se dočkají v devadesáti procentech.
Rozmazlenost mladých? Přibývá mezi nimi sebevražd, bije na poplach Vobořil
