Každý den v Česku spáchají sebevraždu více než tři lidé, tvrdí statistika. Reálně jich bude víc

Statistici totiž pracují s kategorií takzvaných „úmrtí v důsledku události nezjištěného úmyslu“. Ty z velké části mohou být právě sebevraždami, ale pokud si lékař není úmyslem zemřelého jistý, raději do kolonky sebevraždu neuvede. Policie pak následně může sebevraždu potvrdit, ale to už se do oficiální statistiky nepromítne. Interní policejní údaje o sebevraždách jsou tak vyšší.

„Ke zpřesnění statistiky sebevražednosti by mohlo dojít od příštího roku, tedy u dat za rok 2024,“ uvedl Jiří Jarkovský z Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Dodal, že se snaží problém napravit a s policejním prezidiem jednají o sdílení dat.

Pro představu, podle oficiálních statistik počet sebevražd roste za poslední roky jen mírně - od roku 2019 jich bylo postupně ročně 1191, 1224, 1221 a již zmíněných 1302. Zhruba polovinu všech lidé spáchají oběšením, čtyřikrát častější jsou případy mužů než žen.

U zmíněných úmrtí s nezjištěným úmyslem je ovšem nárůst dramatický. Zatímco v roce 2013 bylo takových případů za rok 131, o pět let později 215 a předloni už 444.

„Odhaduje se, že až tři čtvrtiny těchto případů mohou být sebevraždy,“ uvedl Ondřej Rýdlo z pracovní skupiny Prevence a výzkum sebevražd Národního ústavu duševního zdraví. Jde podle něj o velkou věc a otázku správnosti dat, se kterými se pracuje. Pokud by se sečetly údaje prokázaných sebevražd a nejasných případů, byl by nárůst za poslední roky výrazný.

Důvodů, proč úmrtí nemusí být označeno jako sebevražda, je podle Rýdla víc. „Když soudní lékař dělá list o prohlídce zemřelého a udává příčinu smrti, ještě nemusí být uzavřené policejní vyšetřování.“

„Také tam může být tlak okolí zemřelého. Pokud by byla uvedena sebevražda, nemusela by jim být vyplacena životní pojistka,“ zmínil Rýdlo. Například ve Skotsku pracují s těmito událostmi nezjištěného úmyslu jako s pravděpodobnými sebevraždami.

Ve zmíněné zprávě o sebevraždách nazvané Hledání světla v temnotě je této otázce věnována celá kapitola. „Události nezjištěného úmyslu však nejsou jedinou skupinou, kde mohou být případné sebevraždy zahrnuty,“ uvádí se. Například nehody, při nichž je chodec sražen vlakem, mohou být ve skutečnosti také dobrovolným ukončením života.

Zpráva o sebevraždách má vznikat každoročně. Ta současná zmiňuje kromě jiného údaj, že sebevražda je příčinou každého čtvrtého úmrtí lidí ve věku 15 až 29 let.

Například na Lince bezpečí loni zaznamenali 97 tisíc kontaktů s dětmi a dospívajícími, na téma sebevražd proběhlo v průměru třináct hovorů denně. „O prázdninách zůstává spousta dětí doma osamocená. Víc času tráví na sociálních sítích, což se promítá i do jejich psychiky,“ popsala Kateřina Lišková, vedoucí odborných služeb Linky bezpečí. „Porovnávají se s tím, co se na sítích odehrává, setkávají se s nepříjemnými reakcemi a komentáři. I to s námi děti probírají,“ dodala Lišková.